Bahrám II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bahrám II.
Portrét
Úmrtí 293
Pohřben Nakš-e Rustam
Potomci Bahrám III.
Otec Bahrám I.

Bahrám II. (?293) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců vládnoucí v letech 276293.[1] Jeho otcem byl král Bahrám I. (vládl 273276), dědem král Šápúr I., jeden z nejvýznamnějších perských panovníků ve starověku. Bahrám II. měl bratra Hormizda,[2] pozdějšího pretendenta trůnu, a syna Bahráma, krátkodobého velkokrále v roce 293.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

O vládě Bahráma II. je k dispozici více faktických informací než o panování obou jeho předchůdců. Je to dáno jednak tím, že se Bahrám udržel u moci celých sedmnáct let, jednak dochovanými nápisy kněze Kartíra, nejvyššího móbada zarathuštrovské církve. Kartír prakticky vedl za Bahráma státní záležitosti a patrně z jeho iniciativy proběhla v říši první pronásledování jinověrců – křesťanů, manichejců a buddhistů. Rozsah a dopad těchto akcí jsou dosud předmětem vědeckých debat.

Zahraničněpoliticky byl Bahrám na Západě konfrontován s ofenzivní politikou Římanů vedených císařem Carem, kteří roku 283 vpadli do Mezopotámie.[3] Jen náhlá Carova smrt zabránila vážnějším škodám, sásánovské hlavní město Ktésifón však bylo přesto dobyto. Soudí se, že s novým císařem Diocletianem vyjednali Bahrámovi vyslanci mír.[4]

Z vnitropolitického hlediska měla značný význam vzpoura Bahrámova bratra Hormizda, kterou se podařilo jen s velkými obtížemi potlačit. Sakům, podporujícím Hormizda, byl poté ustanoven nový král – Bahrámův stejnojmenný syn a dědic. Přesná chronologie událostí je však vzhledem k torzovotosti pramenů problematická.

Bahrám II., jenž po sobě zanechal více skalních reliéfů než kterýkoli jiný perský král, zemřel přirozenou smrtí nedlouho poté, co ztratil kontrolu nad Arménií, ovládanou Peršany od dob Šápúra I.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle kronikáře Tabarího (I 835, 2–4) vládl 17 a čtvrt roku, případně osmnáct let. Viz Geschichte der Perser und Araber zur Zeit der Sasaniden. Aus der arabischen Chronik des Tabari. Příprava vydání Theodor Nöldeke. Leiden: Brill, 1973. ISBN 90-04-03624-5. S. 49. 
  2. Hormizda za Bahrámova bratra označuje Panegyricus III 17, 2, někteří badatelé jsou však toho názoru, že jde o omyl a míněn je Hormizd, syn Šápúra Méšánského a Bahrámův bratranec. Viz FRYE, Richard Nelson. The History of Ancient Iran. München: C. H. Beck, 1984. ISBN 3-406-09397-3. S. 304n. 
  3. Eutropius 9, 18, 1; Aurelius Victor 38, 3; Historia Augusta, vita Cari 8, 1; Synkellos 472, 11–12.
  4. Mír byl uzavřen patrně ústně, nikoli písemně kolem roku 288. Viz WINTER, Eberhard. Die sāsānidisch-römischen Friedensverträge des 3. Jahrhunderts n. Chr. Frankfurt am Main: Lang, 1988. ISBN 3-8204-1368-5. S. 141. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. (česky) 
  • SCHIPPMANN, Klaus. Grundzüge der Geschichte des sasanidischen Reiches. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1990. viii, 155 s. ISBN 3-534-07826-8. (německy) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Bahrám I.
Znak z doby nástupu Perský král
276293
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Bahrám III.