Nejvyšší móbad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Nejvyšší móbad (odvozeno z perského výrazu magupati, pán mágů) byl hlavou zarathuštrovské církve (veleknězem) v sásánovské Persii. Jeho titulatura od 3. do 7. století n. l. značně kolísala v závislosti na náboženské a politické situaci v sásánovské říši („móbad móbadů“, „veliký móbad“ atd.). Z dob pronásledování křesťanů za Šápúra II. zmiňují syrská akta mučedníků vedle „velikého móbada“ (vazurg móbad) ještě „představeného móbadů“, přičemž vztah mezi těmito hodnostmi není zcela jasný.

Nejvyšší móbad byl vrcholnou autoritou v oblasti zákonodárství a práva a často měl i velký vliv na politiku. K předním móbadům patřil zejména Kartír ve 3. století, který se za Bahráma II. vyšvihl až na prvního ministra říše. Nejvyššímu móbadovi podléhali móbadové jednotlivých provincií a těm zase lokální mágové, takže lze hovořit o strukturované hierarchii, i když patrně volnější než v případě biskupské organizace křesťanů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WIESEHÖFER, Josef. Das antike Persien. Von 550 v. Chr. bis 650 n. Chr.. München ; Zürich: Artemis und Winkler, 1993. 426 s. ISBN 3-7608-1080-2. (německy)