B-DNA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zleva: A-DNA, B-DNA, Z-DNA
B-DNA - detail

B-DNA je nejčastější druh dvoušroubovice DNA, který za normálních podmínek v buňkách zcela převažuje. Blíží se tradičnímu Watson-Crickovskému modelu dvoušroubovice. Dvoušroubovice B-DNA je pravotočivá, na jednu otáčku připadá cca 10,5 párů bází a průměr dvoušroubovice činí 2 nm.[1] Některé další helikální formy jsou ve srovnání s B-DNA zcela minoritní, ačkoliv zřejmě za určitých okolností mohou vznikat i v buňkách.

Porovnání s A-DNA a Z-DNA[editovat | editovat zdroj]

Základní číselné charakteristiky tří nejznámějších helikálních forem DNA
Atribut A-DNA B-DNA Z-DNA
Točivá tendence šroubovice (chiralita) pravotočivá pravotočivá levotočivá
Opakování po každém páru po každém páru po každých dvou párech
Otočení po každém opakování 32,7° 34,3° -60°/2 páry
Průměrný počet párů na jedno otočení šroubovice 11 10,5 12
Sklon páru k ose 20° −1,2° -9°
Vzestup vůči ose na jeden pár 2,3 Å (0,25 nm) 3,32 Å (0,34 nm) 3,8 Å (0,37 nm)
Vzestup vůči ose na jednu otočku 28,2 Å (2,82 nm) 33,2 Å (3,32 nm) 45,6 Å (4,56 nm)
Průměr 23 Å (2,3 nm) 20 Å (2,0 nm) 18 Å (1,8 nm)
Konformace nukleosidu anti anti C: anti, G: syn
Konformace ribofuranózy C3'-endo C2'-endo C: C2'-endo, G: C3'-endo

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vladimir N. Potaman; Richard R. Sinden. DNA: Alternative Conformations and Biology. [s.l.]: Landes Bioscience, Madame Curie Bioscience Database, 2000-. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]