Břístevská hůra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Břístevská hůra
Břístevská hůra (nad dálnicí D11)

Vrchol 233 m n. m.
Poznámka nádherný výhled do krajiny, romantické ruiny vyhořelé kaple
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko
Pohoří Středolabská tabule / Českobrodská tabule / Kouřimská tabule / Chrástecká část
Souřadnice
Břístevská hůra
Břístevská hůra
Hornina slínovec, štěrkopísek
Povodí Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břístevská hůra (na některých mapách také Vršek u Starého Vestce, Vršek u Vestce, ve starší literatuře Křížová hůrka, na online mapách bez názvu) je 233 m n. m. vysoký svědecký vrch. Nalézá se mezi středočeskými obcemi Bříství a Starý Vestec v okresu Nymburk; u sjezdu z dálnice D11 na jejím 18. kilometru. Tvoří trojvrší s Přerovskou a Semickou hůrou, společně se nazývají Polabské hůry.

Neobdělávaná část hůry je přírodní památkou – Evropsky významnou lokalitou Natura 2000.

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Je to výrazný svědecký vrch s vrcholovou plošinou. Je tvořený turonskými slínovci (s polohami vápenců) jizerského souvrství a spodnopleistocenním štěrkopískovým pokryvem.[1]

Na jihu je vrch oddělen sedlem od rozsáhlé svědecké plošiny Horky (vrcholová kóta 244 m), která pokračuje směrem na vjv k Poříčanům a je dlouhá až 5 km.[2]

Vrch náleží do celku Středolabská tabule, podcelku Českobrodská tabule, okrsku Kouřimská tabule a Chrástecké části. Zbylé dvě Polabské hůry leží již v Nymburské kotlině.[3]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

5. října 2009 vláda ČR na návrh ministra životního prostředí Ladislava Mika zařadila celou Břístevskou hůru do seznamu Evropsky významných lokalit Natura 2000 (název přírodní památky Polabské hůry).[4][5] EVL byla vyhlášena rozhodnutím Evropské komise v lednu 2011.[6]

Rostlinstvo na hůře a v jejím okolí[editovat | editovat zdroj]

Čistec roční

Západní a jižní svah hůry je porostlý starými ovocnými stromy, mezi nimi se přes zanedbanou údržbu uchovávají teplomilná stepní bylinná společenstva. Jsou zde bohatá naleziště vzácného hořečku nahořklého a zárazy síťnaté. Dále tu roste sesel roční, zvonek kubkatý, lněnka obecná, bezkolenec rákosovitý, čistec roční, úporek pochybný a řada dalších bylin.

Východní a severní svah společně s vrcholem byl osázen nepůvodní borovicí černou. Okolí vršku je s výjimkou dálničního tělesa intenzivně zemědělsky využívané.

Zřícenina kaple[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže na Břístevské hůře

Na vrcholu Břístevské hůry se nalézá zřícenina barokní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1714. Je centrálního typu ve tvaru kříže delší osou orientovaná ve směru sever – jih.[7] Po úderu blesku vyhořela v letech 1764, 1818 a 1878 a od tohoto roku nebyla obnovena. Kaple má základy půdorysu ve tvaru kříže o délce 11,92 m a šířce 10,40 m. Zdroje z počátku 20. století ještě uváděly zbytky klenby a stopy barokní výmalby, které se do dnešní doby nedochovaly.[8]

Turistická značka[editovat | editovat zdroj]

Přes Břístevskou hůru vede žlutá turistická značka, která začíná u motorestu Ohio v Kersku, vede přes Velenku, les Psárce a Břístevskou hůru dále do Starého Vestce a Přerova nad Labem. Stezka končí na vrcholu Přerovské hůry.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Geologická mapa 1:50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2014-07-05]. Dostupné online. 
  2. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  4. Popis evropsky významné lokality Polabské hůry
  5. Návrh na vyhlášení přírodní památky Natura 2000 Polabské hůry s mapkou
  6. EVL Polabské hůry v seznamu, který je součástí rozhodnutí Evropské komise ze dne 10. ledna 2011
  7. Zmínka o kapli Povýšení sv. Kříže a fotografie
  8. Zmínka o kapli v Přerovské kronice na straně 79 (číslování PDF)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]