Bílkoviny ve výživě člověka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Bílkoviny v lidské výživě jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu tkání organizmu, jsou součástí enzymů a hormonů, zajišťují transport látek v organizmu a jsou zdrojem energie[1]. Nejmenší stavební složkou bílkovin jsou aminokyseliny. Teprve ty jsou dále v organismu využitelné, podle jejich množství a skladby určujeme jejich kvalitu.[2] Aminokyseliny dělíme na esenciální, semiesenciální a neesenciální. Aminokyseliny, které si naše tělo není schopno vyrobit samo, nazýváme esenciální. Podle počtu zastoupení esenciálních aminokyselin se dále bílkoviny rozdělují na plnohodnotné a neplnohodnotné.[1]

Plnohodnotné bílkoviny jsou obsaženy ve výrobcích z mléka (mléčné výrobky), syrovátky a vajec. Dále sem řadí maso vepřové, hovězí, skopové, drůbeží, zvěřinové, rybí a další.

Rostlinné bílkoviny jsou podle lékařské literatury neplnohodnotné s výjimkou kvasnic a sóji[3], která ovšem není vhodná jako každodenní zdroj potravy pro chlapce a muže z důvodu vysokého množství fytoestrogenů a možného narušení mužské plodnosti[4]. Nelékařské alternativní zdroje s tímto názorem nesouhlasí. Tyto alternativní zdroje bez lékařského vzdělání uvádějí, že konzumace rostlinných bílkovin, které jsou mj. v  luštěninách, obilovinách, ořechách, zelenině a bramborách je z hlediska aminokyselin dostačující a není třeba tyto potraviny nijak zvlášť kombinovat v rámci jednoho jídla i když podle lékařské literatury, většina rostlinné potravy neobsahuje všechny esenciální aminokyseliny, tudíž nejsou plnohodnotné . Ovšem modle amatérských veganských blogů postačuje konzumace bílkovin z různých rostlinných zdrojů během dne.[5][6] Semiesenciální jsou důležité pro růst a neesenciální si tělo dokáže samo vyrobit z esenciálních.[7]

Bílkoviny jsou dvojího původu: živočišného (maso, mléko, vejce) a rostlinného (luštěniny, obiloviny, brambory, těstoviny a sója).

Potřeba bílkovin[1]
Skupina DDD bílkovin
Děti 0,9-2,7 g/kg/den
Dospělí 0,8 g/kg/den
Senioři 1,0-1,2 g/kg/den
Kojící matky 1,5 g/kg/den
Sportovci 1,6-2,2g/kg/den (na anabolických steroidech ještě víc)
Onemocnění jater, ledvin individuálně dle zdravotního stavu

Pozn. DDD = doporučená denní dávka

Negativní vliv vysokého příjmu bílkovin na ledviny byl však vyvrácen.[8]

Nedostatek bílkovin ve stravě se často vyskytuje současně s nedostatečným přívodem energie. Bílkoviny „jako zdroj energie jsou méně důležité než ostatní živiny, protože v dobře sestavené stravě hradí obvykle jen 12–20 % energie“.[7] Energetická hodnota 1g bílkovin je přibližně 17 kJ.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PIŤHA & POLEDNE. Zdravá výživa pro každý den. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2009.
  2. KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. Praha: Grada Publishing, 2004.
  3. Zdroje knih – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2018-11-07]. Dostupné online. (česky) 
  4. Soy: Bad for Sperm? - Ask Dr. Weil. DrWeil.com. Dostupné online [cit. 2018-11-07]. (anglicky) 
  5.  "Position of the American Dietetic Association: Vegetarian Diets"(July 2009). Journal of the American Dietetic Association 109 (7): 1267–1268. doi:10.1016/j.jada.2009.05.027. PMID 19562864. 
  6. Vegetarian, Vegan Diet & Heart Health [online]. American Heart Association [cit. 2017-01-13]. Go Red For Women. (anglicky) 
  7. a b KLIMEŠOVÁ & STELZER. Fyziologie výživy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.
  8. MARTIN, William F; ARMSTRONG, Lawrence E; RODRIGUEZ, Nancy R. Dietary protein intake and renal function. Nutrition & Metabolism. 2005-09-20, roč. 2, s. 25. PMID: 16174292 PMCID: PMC1262767. Dostupné online [cit. 2018-10-15]. ISSN 1743-7075. DOI:10.1186/1743-7075-2-25. PMID 16174292. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]