Diskuse:Bílkoviny ve výživě člověka

Poměr rostlinných a živočišných bílkovin je dost kontroverzní téma. na základě jakých studií k němu přišli? viz http://www.margit.cz/encyklopedie/vegetarianstvi/ Buď bych smazal nebo opravil.--90.178.156.8 3. 11. 2016, 20:47 (CET)

Dobrý den, v článku je to ozdrojované následujícím zdrojem: " KLIMEŠOVÁ & STELZER. Fyziologie výživy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.". Každopádně děkujeme za zprávu. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 18. 11. 2016, 16:05 (CET)

Vliv bílkovin na játra

K vložené větě: "Negativní vliv vysokého příjmu bílkovin na játra byl však vyvrácen." Tématu nerozumím, ale rozkliknul jsem si referenci uvedenou za větou. Tam se snad hovoří o vlivu nadměrné konzumace bílkovin na ledviny (Dietary protein intake and renal function; renal desease, kidney function) a ne na játra? --Svenkaj (diskuse) 16. 10. 2018, 17:47 (CEST)

Článek mi připomíná dobu totatility, kdy živočišné bílkoviny a vysoká potřeba bílkovin bylo jakýmsi dogmatem komunistické nauky o výživě. Poukážu jen na jednu zjevnou nepravdu. Není pravda, že rostlinné bílkoviny neobsahují všechny esenciální aminokyseliny. Když jsem sledoval složení aminokyselin např. proteinu pšenice, čočky, fazolí, tak tyto i další rostlinné zdroje obsahují všechny esenciální aminokyseliny. Pravdou je, že je obsahují v poměru, který není označován jako ideální. Nesetkal jsem se nikde s doložením, jak se k ideálnímu poměru aminokyselin došlo. Ale budiž, věřme, že to odpovídá proteinu kravského mléka. Pak je ovšem třeba konstatovat, že ideální složení aminokyselin nemají ani živočišné zdroje, i zde je některých aminokyselin více a některých méně, než odpovídá "ideálnímu složení". To platí např. o proteinech masa zvířat (teplokrevných), ještě více to platí o rybím mase. Dalším výrazným příkladem je kozí mléko, kde je poloviční množství methioninu oproti proteinu ideálního složení. Kombinací různých rostlinných bílkovin pak výsledné složení bývá výrazně příznivější než u pouze jedné potraviny, např. luštěnin.

Za podstatné považuji i to, že lékaři dnes již veganskou dietu nenapadají z důvodu nedostatku bílkovin nebo jejich složení, ale kvůli nedostatku vitaminu B12. To uvádí běžné zdroje dnes, článek zde mi připadá, že zamrzl v době. Případně už se neříká, že rostlinné zdroje neobsahují všechny esenciální aminokyseliny, ale tvrdí se, že je obsahují v nevyhovujícím poměru a je nutné je kombinovat. Což je rozdíl proti té komunistické verzi, kdy bez rostlinných bílkovin s výjimkou soji prostě nějaké aminokyseliny (nikdy se neřeklo jaké) údajně chyběly. Příspěvek jsem napsal jako někdo, kdo maso konzumuje, taktéž mléko, vejce ap, ale vadí mi lživá komunistická argumentace. 2A00:1028:8386:5E56:291B:7E40:8687:8E9E 18. 4. 2020, 19:14 (CEST)

@2A00:1028:8386:5E56:291B:7E40:8687:8E9E: Dobrý den, umíte-li uvést věrohodné zdroje k tomuto názoru (takto, bez zdrojů, je to jen tvrzení), editujte s odvahou. Protože by se jednalo o Váš první a možná trochu složitější příspěvek, doporučoval bych Vám se zaregistrovat a připravit si text na tzv. uživatelském Pískovišti. Jak ho vytvořit naleznete zde, případně se ptejte kteréhokoliv zkušenějšího Wikipedisty Zdraví --Svenkaj (diskuse) 18. 4. 2020, 22:38 (CEST)

Podrobně editování zatím nezvládám, ale krátce zareaguji. V článku ani lékařských doporučeních zejména z dřívějška se také nijak nedokládá, jak se došlo k potřebnému množství té a oné aminokyseliny z těch devíti esenciálních. Ani se neuvádí, která aminokyselina v rostlinné bílkovině chybí. Přidávám odkaz na stránku VŠCHT https://web.vscht.cz/~dolezala/CHPP/4%20Aminokyseliny.pdf Na stránce 17 je tabulka s obsahem aminokyselin obilovin a na s. 18 tabulka luštěnin. Z tabulek je jasně zřejmé, že jak obiloviny (vč. pseudoobilovin), tak i luštěniny obsahují všechny esenciální aminokyseliny. V tabulce jsou dále uváděny limitující aminokyseliny, tj. takové, které jsou v nedostatečném množství vůči ostatním. Je tam uvedeno i aminokyselinové skóre, což značí procento aminokyselin v ideálním poměru z hlediska lidské výživy. U obilovin se toto číslo pohybuje kolem 50%, např. rýže má 57%, pšenice jen 44%, fazole 34%. Kombinací např. fazolí a rýže se ovšem poměr aminokyselin výrazně zlepší, lze dopočítat z uvedených tabulek. Každopádně není pravda, co nám za komunistů vtloukali do hlavy a myslel jsem, že toto už se neděje, že rostlinné bílkoviny jsou neplnohodnotné a chybí jim některé aminokyseliny. Pouze platí, že aminokyseliny jsou v horším poměru než např. v mase a je jich potřeba o něco více. Pokud bych měl každé své tvrzení dokládat, tak by psaní o pár věcech bylo velmi rozsáhlé a pro dosti lidí těžko srozumitelné. Nakonec ani ty lékařské knížky o výživě mnohdy nic nedokládají, je to prostě publikace, kterou napsal pan doktor nebo profesor a tím to je vyřízeno. Já zde uvedl jeden odkaz na texty VŠCHT s konkrétními čísly, což je dosti zásadní rozdíl. Podobná čísla jsem měl z více zdrojů, někde mi ale nebylo zřejmé, odkud čerpají data. Před lety jsem četl i publikace Tomáše Husáka, který čerpal např. potřebná množství z lékařské dietní příručky pro nemocné s ledvinami. Tam byly tabulky s obsahy esenciálních aminokyselin, on z těch čísel pouze dopočítal, že i rostlinné zdroje pokryjí potřebu aminokyselin, prostě matematický důkaz. Pamatuji i jeho rozpravy s lékaři z doby konce socialismu. Potřebu aminokyselin lze najít i v jakési publikaci WHO, musel bych asi dlouze hledat odkaz, pokud stále je na internetu, četl jsem před více lety. Tam se uváděla, kolik které aminokyseliny potřebuje člověk na kg živé hmotnosti - v minimální i doporučené míře. Ale i tak, pokud by se spočítal obsah jednotlivých aminokyselin v mase nebo mléce, tak lze k tomu množství dojít z rostlinných zdrojů. Toto dokládat by bylo opravdu velmi dlouhé psaní - které mi je vytýkáno. Spíše si myslím, že by se měl upravit základní text, pro mě opravdu není argumentem, že něco napíše v osvětové příručce MUDr Václava Kunové nebo pánové Piťha a Poledne. Sledoval jsem i co píše Ctibor Perlín, který učí(učil) na všcht i další lidé, kteří dnes vyučují o výživě. Nabyl jsem dojmu, že dogmata o nepostradatelnosti živočišných bílkovin už dnes neplatí. Nerad bych velmi složitě vyvracel něco, co zastává pár lidí odchovaných starou školou a přitom současné autority pro výživu to dnes už netvrdí. 2A00:1028:8386:5E56:59A1:56CB:FA9D:A129 19. 4. 2020, 15:59 (CEST)

@2A00:1028:8386:5E56:59A1:56CB:FA9D:A129:Dobrý den, tématu nerozumím a pokud jde o mne, Vaše úsilí o vysvětlení nepadlo na úrodnou půdu, jsem v oblasti bílkovin vědou nepolíbený :-). Je jasné, že o téma máte zájem a bylo by škoda ho nevyužít. Znovu doporučuji - zaregistrujte se pod libovolnou přezdívkou, založte si uživatelské Pískoviště a na něm si vyzkoušejte, jak text upravit a jakými vhodnými zdroji doložit. Pro editaci Pískoviště použijte tlačítko Editovat a začněte psát, pro doložení zdrojů (odkud je informace čerpána) tlačítko "Citace". Tam najdete rubriky, které je vhodné vyplnit (není nutno vyplnit všechny). Pak stisknete "Zveřejnit změny". Na Vašem Pískovišti můžete experimentovat, jak chcete. Upravený text pak není problém přenést z Pískoviště do článku. Máte-li dotazy, jak editovat, ptejte se raději na mé diskusní stránce zde nebo na diskusní stránce jiného wikipedisty. Tady by měla být spíš diskuse o obsahu článku, než o technikách editování. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 19. 4. 2020, 16:42 (CEST)