Bílý kopec (Svitavská pahorkatina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bílý kopec
Vrchol246 m n. m.
Prominence6 m ↓
Izolace2,1 km → JJV
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříSvitavská pahorkatina / Chrudimská tabule / Heřmanoměstecká tabule
Souřadnice
Bílý kopec
Bílý kopec
PovodíLabe
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načístpřidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Bílý kopec (německy Weisse Berg, 246 m n. m.) je vrchol v okrese Pardubice Pardubického kraje. Leží asi 1 km ssz. od obce Bezděkov, vrcholem na katastrálním území obce Valy, východními a jižními svahy na území Bezděkova.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to nevýrazný plochý protáhlý strukturně denudační hřbet, asymetrický (s příkřejšími západními svahy), ze slínovců a prachovců středního až svrchního turonu. Vrch je převážně zalesněný borovými a smrkovými porosty.[1]

Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologicky vrch náleží do celku Svitavská pahorkatina, podcelku Chrudimská tabule a okrsku Heřmanoměstecká tabule.[2]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Bílý kopec spadá do povodí Labe, které protéká pod severním svahem náhorní plošiny, a okolí vrcholu odvodňují jeho levé přítoky. Nejvýznamnějším je Struha protékající pod západním svahem, podél které je zřízena přírodní památka Meandry Struhy. Severovýchodně od vrcholu u lokality Kokešov se nachází upravený pramen Lánského potoka, severně pak pramen bezejmenného potoka napájejícího nedaleký rybník Crkáň.

Vegetace, stavby, komunikace[editovat | editovat zdroj]

Prostor a okolí vrcholu je souvisle zalesněno s výjimkou východně umístěného průseku pro vedení 110 kV a 220 kV a několika nevelkých pasek. Vrcholovým prostorem prochází silnice Opočínek – Bezděkov, která severně od něj křižuje silnici I/2 PrahaPardubice. Jsou zde vedeny cyklistické trasy 4041 a 4127 a zeleně značená trasa 4289, která zde má stejnojmenné rozcestí. V blízkosti vrcholu se též nachází dvojice obytných staveb a lesní hřbitov.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.