Ava Gardner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ava Gardner
Ava Gardner 2.jpg
Rodné jménoAva Lavinia Gardner
Narození24. prosince 1922
Brogden, Severní Karolína, USA
Úmrtí25. ledna 1990 (ve věku 67 let)
Westminster, Londýn, Anglie
Místo pohřbeníSunset Memorial Park
Alma materAtlantic Christian College
Aktivní roky1941–1986
Manžel(ka)Mickey Rooney (1942–1943)
Artie Shaw (1945–1946)
Frank Sinatra (1951–1957)
RodičeJonas Bailey Gardner
Mary Elizabeth Barker
PříbuzníBeatrice E. Gardner (sestra)
Elsie Mae Gardner (sestra)
Edna Inez Gardner (sestra)
Raymond A. Gardner (bratr)
Jonas Melvin Gardner (bratr)
Myra Merritt Gardner (sestra)
Oficiální webhttps://avagardner.com/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ve filmu Bosonohá komtesa (1954)

Ava Lavinia Gardner (24. prosince 192225. ledna 1990) byla americká herečka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Na propagační fotografii z roku 1940

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se na Štědrý den v roce 1922 na malé farmě poblíž Brogdenu v Severní Karolíně jako nejmladší ze sedmi dětí Jonase Bailey Gardnera a Molly Gardnerové (rodným jménem Bakerová)[1]. Její otec byl katolík s irskými i indiánskými předky a matka byla baptistka skotského původu. Její rodiče byli poměrně chudí a živili se pěstováním bavlny a tabáku. Brzy však rodina přišla o majetek, a otec byl donucen vzít práci na pile a matka začala pracovat jako kuchařka a hospodyně pro učitele z brogdenské školy.[1] Když jí bylo 13 let, její otec zemřel na bronchitidu a rodina se rozhodla odejít do Newport News ve státě Virginie. Tam si její matka našla práci jako správcová ubytovny pro lodní dělníky, a Ava spolu s několika sourozenci začala studovat na střední škole Rock Ridge. V roce 1938 zde odmaturovala, a rok poté začala studovat na Atlantic Christian College ve Wilsonu.

Začátek kariéry[editovat | editovat zdroj]

V roce 1941 se rozhodla navštívit svou sestru Beatrice v New Yorku, a při té příležitosti ji její švagr Larry Tarr (profesionální fotograf) pořídil několik fotek, které poté vystavil ve svém podniku. Díky těmto fotografiím byla Ava již v témže roce pozvána na zkoušky a byla jí nabídnuta smlouva s MGM. Kvůli tomu dokonce opustila vysokou školu a odešla spolu se setrou do Hollywoodu. Než však začala hrát musela se nejprve učit na vystupovat, přednášet a musela se zbavit i svého jižanského přízvuku.

Brzy poté co přicestovala do Los Angeles se zde seznámila s jíným začínajícím hercem – Mickey Rooneym a v lednu 1942 se vzali. I po 17 minirolích však tenkrát ještě neměla téměř žádné herecké zkušenosti a po větší roli v „béčkovém“ krimifilmu Whistle Stop (1946), ji studio MGM zapůjčilo studiu Universal, pro které natočila film Zabijáci (1946).[1] Tento film znamenal zlom v její kariéře. Rázem se stala hvězdou i sex-symbolem.

V květnu 1943 se rozvedla a během 40. let udržovala vztah i s miliardářem, podnikatelem a producentem Howardem Hughesem, ale v říjnu 1945 se provdala za jazzového hudebníka Artieho Shawa. Jejich manželství však brobíhalo ještě hůře než to první a po roce se opět rozvedla.

Její kariéra šla stále nahoru. Za film Mogambo (1953) získala nominaci na Oscara v kategorii nejlepší herečka (Oscara však získala Audrey Hepburnová za film Prázdniny v Římě). Neustále však řešila problémy i ve svém třetím manželství a navíc propadla alkoholismu.

Pozdní kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1957 se rozvedla i se svým třetím manželem Frankem Sinatrou a odstěhovala se do Španělska. I v zahraničí dál natíčela filmy a našla zálibu v býčích zápasech. Poslední větší roli si zahrála ve filmu Noc s leguánem (1964), a později natáčela už jen takzvaně „na kořist“[2]. Kvůli daňovým potížím se odstěhovala do Londýna, kde také natočila pár filmů a v roce 1986 po dvou mrtvicích částečně ochrnula a byla upoutána na lůžko. Po letech kouření také trpěla emfyzémem a dušností a 25. ledna 1990 v 67 letech zemřela na zápal plic.

Americký filmový institut ji prohlásil za největší hvězdu všech dob.

Ava byla pohřbena v rodné Severní Karolíně v Smithfieldu vedle svých rodičů. Nedaleko odtud stojí i muzeum Avy Gardner, založené v roce 1996.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Filmy[1][editovat | editovat zdroj]

  • 1941 H. M. Pulham, Esq. (režie King Vidor)
  • 1942 We Were Dancing (režie Robert Z. Leonard)
  • 1942 This Time for Keeps (režie Charles Reisner)
  • 1942 Sunday Punch, (režie David Miller)
  • 1942 Reunion in France (režie Jules Dassin)
  • 1942 Kid Glove Killer (režie Fred Zinnemann)
  • 1942 Joe Smith, American (režie Richard Thorpe)
  • 1942 Calling Dr. Gillespie (režie Harold S. Budquet)
  • 1943 Young Ideas (režie Jules Dassin)
  • 1943 Swing Fever (režie Tim Whelan)
  • 1943 Pilot #5 (režie George Sidney)
  • 1943 Lost Angel (režie Roy Rowland)
  • 1943 Hitler's Madman (režie Douglas Sirk)
  • 1943 Ghosts on the Loose (režie William Beaudine)
  • 1943 Du Barry Was a Lady (režie Roy Del Ruth)
  • 1944 Three Men in White (režie Willis Goldbeck)
  • 1944 Music for Millions (režie Henry Koster)
  • 1944 Maisie Goes to Reno (režie Harry Beaumont)
  • 1944 Dvě děvčátka a námořník (režie Richard Thorpe)
  • 1944 Blonde Fever (režie Richard Whorf)
  • 1945 She Went to the Races (režie Willis Goldbeck)
  • 1946 Zabijáci (režie Robert Siodmak)
  • 1946 Whistle Stop (režie Léonide Moguy)
  • 1947 Trhovci (režie Jack Conway)
  • 1947 Singapore (režie John Brahm)
  • 1948 One Touch of Venus (režie William A. Seiter, Gregory La Cava)
  • 1949 The Great Sinner (režie Robert Siodmak)
  • 1949 The Bribe (režie Robert Z. Leonard)
  • 1949 East Side, West Side (režie Mervyn leRoy)
  • 1951 Show Boat (režie George Sidney)
  • 1951 Pandora and the Flying Dutchman (režie Albert Lewin)
  • 1951 My Forbidden Past (režie Robert Stevenson)
  • 1952 Sněhy Kilimandžára (režie Henry King)
  • 1952 Osamělá hvězda (režie Vincent Sherman)
  • 1953 Ride, Vanquero! (režie John Farrow)
  • 1953 Mogambo (režie John Ford)
  • 1953 Konečně trhák! (režie Vincente Minnelli)
  • 1953 Knights of the Round Table (režie Richard Thorpe)
  • 1954 Bosonohá komtesa (režie Joseph L. Mankiewicz)
  • 1956 Přestupní stanice Bhowani (režie George Cukor)
  • 1956 Cesta kolem světa za 80 dní (režie Michael Anderson)
  • 1957 The Sun Alao Rises (režie Henry King)
  • 1957 The Little Hut (režie Mark Robson)
  • 1959 Na břehu (režie Stanley Kramer)
  • 1959 La maja desnuda (režie Henry Koster)
  • 1960 Anděl chodil v červeném (režie Nunnally Johnson)
  • 1963 55 dní v Pekingu (režie Guy Green, Andrew Marton, Nicholas Ray)
  • 1964 Sedm květnových dní (režie John Frankenheimer)
  • 1964 Noc s leguánem (režie John Huston)
  • 1966 Bible (režie John Huston)
  • 1968 Mayerling (režie Terence Young)
  • 1970 Ballad of Tam Lin, The (režie Roddy McDowall)
  • 1972 Život a doba soudce Roye Beana (režie John Huston)
  • 1974 Zemětřesení (režie Mark Robson)
  • 1975 Povolení zabíjet (režie Cyril Frankel)
  • 1976 Přejezd Kassandra (režie George P. Cosmatos)
  • 1976 Modrý pták (režie George Cukor)
  • 1977 Sentinel (režie Michael Winner)
  • 1979 Hořící město (režie Alvin Rakoff)
  • 1980 Únos prezidenta (režie George Mandeluk)
  • 1981 Velekněz lásky (režie Christopher Miles)
  • 1982 Mrtví muži nenosí skotskou sukni (režie Carl Reiner)
  • 1983 Regina Roma (režie Jean-Yves Prate)[3]
  • 1985 Dlouhé horké léto (režie Stuart Cooper)
  • 1986 Maggie (režie Waris Hussein)
  • 1986 Harem (režie William Hale)

Seriály[editovat | editovat zdroj]

  • 1979 Knots Landing (režie David Jacobs)
  • 1985 Léta Páně (režie Stuart Cooper)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Ava Gardner. csfd.cz [online]. [cit. 2022-12-24]. Dostupné online. 
  2. Ava Gardner. IMDb [online]. [cit. 2022-12-24]. Dostupné online. 
  3. Regina Roma (1983) - IMDb. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]