Austra Skujiņa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Austra Skujiņa
Narození 10. února 1909
Vidriži Parish
Úmrtí 5. září 1932 (ve věku 23 let)
Riga
Místo pohřbení Rižský lesní hřbitov
Povolání spisovatelka a básnířka
Alma mater Latvijas Universitāte
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Austra Skujiņa (10. února 1909 Vidriži Parish5. září 1932 Riga) byla lotyšská básnířka, představitelka novoromantismu. Její depresivní poezie o nenaplněné lásce a těžkostech života ve městě byla původně publikována v sociálně demokratickém tisku. První sbírka básní byla vydána v roce 1932, krátce po sebevraždě básnířky. Její poezie zůstává i nadále populární.[1] Poezie A. Skujiņi se vyznačuje tragickým pohledem na svět, touhou po ideálu romantické lásky a zároveň neschopností ji najít. Je také spojena s odmítavým postojem ke kapitalismu a zdůrazňuje nespravedlnosti sociálního systému.[2]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodila se ve farnosti Vidrizi jako sedmé dítě v rodině lesníka. Několik jejích sester mělo vliv na události lotyšské historie. V roce 1934 se sestra Ruta Skujiņa provdala za novináře Julijse Lācise, který se po lotyšské okupaci v roce 1940 stal ministrem. Po rozvodu se znovu provdala za Artura Filipsonse, herce divadla Daile. Sestra Herta se provdala za syna politika a premiéra Voldemāra Zamuēla. Po válce obě sestry žily v exilu ve Spojených státech amerických. Její jediný bratr Arvīds byl absolventem Vojenské akademie s hodností poručíka, 17. března 1929 spáchal sebevraždu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Svou první báseň napsala ve věku 10 let. Po smrti otce se finanční poměry rodiny zhoršily, a tak začala pracovat v donáškové službě, večer navštěvovala Večerní vysokou školu kulturní propagační společnosti, kde promovala v roce 1927. Od podzimu 1927 až do své smrti v roce 1932 pracovala v účetnictví lesnického odboru ministerstva zemědělství. Vzhledem k tomu, že v roce 1927 na vysokou školu nenastoupila, navštěvovala alespoň večer po práci Rižskou lidovou střední školu, kde spolupracovala se Sigismundem Vidbergsem.

Na základě svého skromnému původu tíhla k myšlenkám levicového sociálního demokratického hnutí. V roce 1926 se stala členkou „Lotyšské unie mládeže“, po zrušení organizace se stala členkou hnutí Darba Jaunatne (1926–1927). Pracovala v redakci časopisu "Dzirkstis" (1927–1928), v roce 1928 se stala členkou redakční rady.

Od roku 1929 do roku 1931 studovala na Latvijas Universitāte, studium však nedokončila. Pracovala v marxistickém studentském sdružení Zemgalia. Byla členkou Svazu lotyšských spisovatelů a novinářů (1931–1932).

Připojila k literárním skupinám Trauksme a Zaļā vārna. Jejími nejbližšími spolupracovníky byli básníci Jānis Grots, Aleksandrs Čaks, Jānis Sudrabkalns, Valdis Lukss. Z lotyšských básníků jí byl nejbližší Eduards Veidenbaums.

V srpnu 1930 se sblížila s Valdisem Grēviņšem, který v té době byl již ženatý, a který později navázal vztah i s její kamarádkou Mildou Krusiete. Kvůli nešťastné lásce a depresi spáchala sebevraždu skokem do Daugavy jen několik dní po svatbě její sestry Rūty Skujiņi. Je pohřbena vedle bratra Arvīdse, kde byla pochována i sestra Rūta. Po sobě zanechala poznámku Pokud nemůžete věřit v přátelství nebo lásku, nestojí za to žít.

V roce 1937 napsala Rūta Skujiņa o své sestře román Zvaigžņu bērni. Kniha Austra Skujiņa vēstulēs, atmiņās, veltījuma dzejā, vydaná v roce 1997, byla v roce 2007 ještě doplněna o část Krizantēmu sniegs: Austra Skujiņa atcerēs, apcerēs, versijās.[3] Skladatel Raimonds Pauls na základě její poezie složil sérii písní. Populární je například píseň Meitenei kafejnīcā, kterou zhudebnil zpěvák Igo.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

První její báseň Sapņi vyšla vyšla v časopise Sociāldemokrāts v rámci přílohy Literatūra un Dzīve 7. března roku 1926. Další díla vycházela v novinách Sociāldemokrāts, Jaunākās ziņas, Signal a Domas.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Austra Skujiņa na lotyšské Wikipedii.

  1. Letonika.lv. Literatūras bibliotēka. Skujiņa Austra. Dzejas. www.letonika.lv [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  2. Austra Skujiņa. www.goodreads.com [online]. [cit. 2020-03-25]. Austra Skujiņa Dostupné online. 
  3. Divas grāmatas par Austru Skujiņu. burtkoki [online]. 2011-03-02 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (lotyšsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]