Augustin Bedřich Čepl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Augustin Bedřich Čepl
Augustin Bedřich Čepl v sokolském kroji
Narození 11. srpna 1820
Přibyslav (?),
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. srpna 1891 (ve věku 71 let)
Přibyslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání kupec
Znám jako starosta Přibyslavi, vlastenec, mecenáš
Období 1861-1869, 1877-1890
Předchůdce Karel Hesse
Následovník František Niklfeld
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augustin Bedřich Čepl (11. srpna 1820 Přibyslav (nejisté) – 11. srpna 1891 Přibyslav) byl kupec, český vlastenec a mecenáš, starosta Přibyslavi.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl kupcem v Přibyslavi v domě v čp. 66.

Byl osobním přítelem Karla Havlíčka Borovského.

V roce 1848 se angažoval v organizaci národní občanské stráže (gardy). Její útvar 24 dobrovolníků na pomoc Praze se ale vrátil z Chrudimi zpět po vyslechnutí posledních zpráv o dění v Praze.[1] Dne 13. července 1850 proběhla první volba městské rady podle nového obecního řádu. Augustin Bedřich Čepl byl zvolen druhým radním (starostou byl zvolen Karel Hesse, prvním radním František Brichca).[2] V roce 1861 byl zvolen starostou. V roce 1862 hostil nejvýznamnější hosty odhalení pamětní desky na rodném domě Karla Havlíčka Borovského v Borové.[3] V lednu 1865 byl potvrzen ve funkci starosty města. V roce 1877 byl zvolen prvním okresním starostou.[4] Tento úřad zastával do roku 1869. Dne 16. února 1869 po předešlých nehodách[zdroj?] rezignoval na funkci starosty města Přibyslavi.[5]

V roce 1868 byl jedním ze iniciátorů tábora lidu na Žižkově poli „k povznesení kleslého stavu rolnického, průmyslu, obchodu a blahobytu vůbec“, který se uskutečnil 12. července 1868 navzdory zákazu c. k. okresního soudu v Přibyslavi.[6] Za to mu byla udělena pokuta 100 zlatých.[7] Dne 30. května 1870 odmítl účast v zemské podkomisi pro upravení daně pozemkové.[7] Do funkce byl znovu zvolen v srpnu 1877[5] a vykonával ji až do září 1890.[8]

V roce 1857 finančně podpořil částkou 189 zlatých a 28 krejcarů vznik ochotnického spolku;. Stalo se tak po prvním občanském maškarním plesu[9]. Následně se stal ředitelem tohoto spolku. Tuto funkci vykonával až do roku 1863, kdy jeho funkci převzal Dr. Juren. Výtěžek ochotnických představení byl použit na opravu sochy sv. Václava a božích muk.[10]

V roce 1862 byl vykonán pokus založit v Přibyslavi místní jednotu. Počet zájemců byl však malý a proto se přibyslavští zájemci přihlásili za členy sousedních jednot v Polné a v Německém Brodě. Starosta Čepl si ale opatřil sokolský kroj a nosil jej veřejně.[11]

Čeplův hrob na přibyslavském hřbitově

Zemřel 11. srpna 1891. Městský úřad vyvěsil při této příležitosti prapor na zvonici při kostele sv Narození svatého Jana Křtitele a bylo zvoněno umíráčkem. Protože Augustin Bedřich Čepl přestoupil od katolického vyznání k evangelickému, farář František Knob proti tomuto protestoval a místodržitelství mu dalo za pravdu. Městská rada se v tomto odvolala k ministerstvu kultu a vyučování. Jejich odvolání bylo ale v roce 1895 ministerstvem zamítnuto.[12] Pohřben byl v evangelické části nového hřbitova.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PŮŽA, František. Kronika Přibyslavská : podle různých pramenů sestavil František Půža. Brno: GARN, 2013, fotoreprint, původní vydání: Přibyslav : Společenstvo různých živností v Přibyslavi, 1914. 408 s. Kapitola Dějiny nové doby, s. 192. 
  2. Půža, str. 201
  3. Půža, str. 205
  4. Půža, str. 207
  5. a b Půža, str. 209
  6. Půža, str. 210-211
  7. a b Půža, str. 213
  8. Půža, str. 220
  9. Půža, str. 373
  10. Půža, str. 374
  11. Půža, str. 386
  12. Půža, str. 352

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PŮŽA, František. Kronika Přibyslavská : podle různých pramenů sestavil František Půža. Brno: GARN, 2013, fotoreprint, původní vydání: Přibyslav : Společenstvo různých živností v Přibyslavi, 1914. 408 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]