Atayalština
Atayalština Tayal | |
---|---|
Rozšíření atayalštiny na mapě Tchaj-wanu (dialekty squliq a c’uli’) | |
Rozšíření | Tchaj-wan severní část ostrova Tchaj-wan |
Počet mluvčích | asi 86 000 |
Klasifikace | |
Písmo | latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | tay |
Ethnologue | tay |
Wikipedie | |
tay.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Atayalština je jazyk etnika Atayal, což je domorodý austronéský národ ostrova Tchaj-wan. V roce 2014 žilo na Tchaj-wanu okolo 86 000 příslušníků etnika Atayal, kolik z nich ale používá atayalštinu není známo. Atayalština se zapisuje latinkou.[1]
Atayalština má dva hlavní dialekty: squliq a c’uli’ (psáno též ts’ole’). Mayrinax a pa’kuali’ jsou dva subdialekty c’uli’, které jsou unikátní tím, že ženy a muži používají jinou slovní zásobu.
Bible byla do atayalštiny poprvé přeložena v roce 2002. Autorem atayalsko-anglického slovníku je Søren Egerod, vydán byl v roce 1999.[2]
Ilanská kreolizovaná japonština je jazyk, který vznikl díky kontaktu etniku Atalay s Japonci. Je to kreolský jazyk na bázi japonštiny, který byl ale silně ovlivněn atayalštinou (asi 30%). Ilanská kreolizovaná japonština se používá v okrese I-lan.[3][4]
Zařazení
[editovat | editovat zdroj]Atayalština patří do jazykové rodiny austronéských jazyků, která má původ právě na Tchaj-wanu, jazyky z této rodiny se rozšířily ale také do jihovýchodní Asie, Oceánie nebo na Madagaskar. V rámci austronéských jazyků se řadí do podskupiny severních formosanských jazyků, v rámci kterých se řadí do malé podskupiny atayalických jazyků (kam se kromě atayalštiny řadí pouze jazyk seediq).[5][6][7]
Zápis
[editovat | editovat zdroj]Atayalština se obvykle zapisuje latinkou, ve většině zápisů doplněnou o několik speciálních znaků. V zápisu atayalštiny se používají písmena Č, Š a Ž, vyslovují se přibližně stejně jako v češtině. Dále se používá také písmeno Ḳ, které se vyslovuje jako neznělá uvulární ploziva. Znak ' označuje ráz. Spřežka ng označuje velární nazálu.
Fonologie
[editovat | editovat zdroj]Atayalština obsahuje tyto samohlásky:
Přední samohlásky | Střední samohlásky | Zadní samohlásky | |
---|---|---|---|
zavřené samohlásky | i | u | |
střední samohlásky | e | ə | o |
otevřené samohlásky | a |
A tyto souhlásky:
Bilabiální souhlásky | Alveolární souhlásky | Postalveolární souhlásky | Velární souhlásky | Uvulární souhlásky | Faryngální souhlásky | Glotální souhlásky | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Plozivní souhlásky | p | t | k | q | ʔ | ||
Afrikátní souhlásky | ts <c> | ||||||
Frikativní souhlásky neznělé | s | x | ħ <h> | ||||
Frikativní souhlásky znělé | β | ɣ <g> | |||||
nazální souhlásky | m | n | ŋ | ||||
Vibrantní souhlásky | r | ||||||
polosamohlásky | w | j <y> |
Většina zvuků které se v atayalštině vyskytují se používá i v ostatních domorodých jazycích Tchaj-wanu, ale velární frikativa [x] je typická pouze pro atayalické jazyky, nicméně se používá omezeně a nikdy se nevyskytuje na začátku slova.
Lingvista Shih uvádí, že subdialekt ci'uli zvaný pngawan Atayal postrádá zvuk šva (ə) a má navíc dvě fonemické rhotické souhlásky.
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Číslovky
[editovat | editovat zdroj]Atayalsky | Česky |
qutux | jeden |
sazing | dva |
cyugal | tři |
payat | čtyři |
zmagal | pět |
mtzyu' / tzyu' | šest |
mpitu' / pitu' | sedm |
mspat / spat | osm |
mqeru'/ qeru' | devět |
mopuw / mpuw | deset |
Ukázka
[editovat | editovat zdroj]Ukázkový text v atayalštině:
- Smoya' saku' musa' pqwasan biru'. Musa' saku' mqbaq matas biru', mqbaq biru', mqwas qwas ru mzyugi'. Mqas saku krryax.[8]
Český překlad:
- Rád chodím do školy a učím se jak kreslit, číst, zpívat a tancovat. Každý den jsem velmi šťastný.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atayal language na anglické Wikipedii.
- ↑ Amis remains Taiwan's biggest aboriginal tribe at 37.1% of total - Focus Taiwan. focustaiwan.tw [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. (zh-Hant-TW)
- ↑ EGEROD, Søren. Atayal-English Dictionary. [s.l.]: Det Kongelige Danske Videnskabernes Selskab 376 s. Dostupné online. ISBN 978-87-7304-299-1. (anglicky) Google-Books-ID: M0soAQAAMAAJ.
- ↑ Glottolog 4.3 - Yilan Creole Japanese. glottolog.org [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
- ↑ YUEHCHEN, Chien; SHINJI, Sanada. Yilan Creole in Taiwan. Journal of Pidgin and Creole Languages. 2010-01-01, roč. 25, čís. 2, s. 350–357. Dostupné online [cit. 2020-11-13]. ISSN 0920-9034. DOI 10.1075/jpcl.25.2.11yue. (anglicky)
- ↑ https://www.phil.muni.cz/jazyk/files/austronesclass.pdf
- ↑ Austronesian languages - Written documents. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Glottolog 4.3 - Atayal. glottolog.org [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Atayal alphabet, prounciation and language. omniglot.com [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu atayalština na Wikimedia Commons