Assunta Marchetti

Assunta Marchetti
Blahoslavená; Assunta Marchetti; M.S.C.S.
	řeholnice
	Fotografie
Církev	římskokatolická
Zasvěcený život
Institut	skalabriniánky
Sliby	25. října 1895
Osobní údaje
Datum narození	15. srpna 1871
Místo narození	Camaiore; Italské království
Křest	16. srpna 1871
Biřmování	1883
Datum úmrtí	1. července 1948
Místo úmrtí	São Paulo; Brazílie
Národnost	italská
Rodiče	Angelo Marchetti a Carola Ghilarducci
Příbuzní	Giuseppe Marchetti (bratr)
Svatořečení
Začátek procesu	24. ledna 1987
Beatifikace	25. října 2014 ; katedrála Nanebevzetí Panny Marie, São Paulo, Brazílie ; beatifikoval papež František
Svátek	1. července
Uctívána církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svaté	panna a zakladatelka
Atributy	řeholní oděv
	citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Assunta Marchetti, M.S.C.S. (15. srpna 1871, Camaiore – 1. července 1948, São Paulo) byla italská římskokatolická řeholnice, spoluzakladatelka a členka kongregace skalabriniánek, působící spolu se svým bratrem ctihodným Giuseppem Marchettim v Brazílii. Katolická církev ji uctívá jako blahoslavenou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se dne 15. srpna 1871 v italském městě Camaiore jako třetí z jedenácti dětí rodičům Angelu Marchettimu a Carole Ghilarducci. Pokřtěna byla 16. srpna téhož roku. Roku 1883 přijala svátost biřmování. Po smrti otce roku 1893 musela pomáhat matce s domácností.

Později se setkala s biskupem sv. Giovannim Battistou Scalabrinim, kterému pomohla založit ženskou řeholní kongregaci Misionářských sester svatého Karla Boromejského. Kongregaci pomáhal založit také její bratr, který byl řeholní kněz kongregace Misionářů svatého Karla. Dne 25. října 1895 do kongregace v Piacenze se svoji ovdovělou matkou a dvěma dalšími ženami složením řeholních slibů jako jedna z prvních čtyř vstoupila. Je také považována za spoluzakladatelku kongregace.

Den po složení řeholních slibů, 26. října 1895 vyrazila spolu se svým bratrem a dalšími dvěma řeholnicemi z Janova na cestu do Brazílie. Zde měli za cíl převážně péči o sirotky italských přistěhovalců. Po příjezdu pak založili sirotčinec, ve kterém pracovala až do své smrti. V letech 1912–1918 a poté znovu v letech 1927–1935 působila jako generální představená své kongregace.

Trpěla křečovými žílami a erysipelem a roku 1947 byla hospitalizována. Její zdravotní stav se zhoršoval a dne 1. července 1948 v São Paulo zemřela.

Úcta[editovat | editovat zdroj]

Jeho beatifikační proces započal dne 24. ledna 1987, čímž obdržela titul služebnice Boží. Dne 19. prosince 2011 ji papež Benedikt XVI. podepsáním dekretu o jejích hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodnou. Dne 9. října 2013 byl uznán zázrak na její přímluvu, potřebný pro její blahořečení.