Aspar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aspar
Stříbrná deska Ardaburů s Asparem a jeho starším synem Ardaburem, pravděpodobně z roku 434 (objeveno v roce 1769)
Stříbrná deska Ardaburů s Asparem a jeho starším synem Ardaburem, pravděpodobně z roku 434 (objeveno v roce 1769)
Narození 400
Úmrtí 471 (ve věku 70–71 let)
Konstantinopol
Manžel(ka) Leontia Porphyrogenita
Děti Julius Patricius
Ardabur
Rodiče Ardabur
Funkce římský senátor
římský konzul
Stratég
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flavius Ardabur Aspar (cca 400? - 471, Konstantinopol,[1] Byzantská říše) byl východořímský konstantinopolský patriarcha, magister militum a vůdce germánské armády v římských službách.[2][3] Byl alansko-gótského[4] původu. Od roku 420 až do své smrti v roce 471, tedy více než polovinu 5. století měl velký vliv na tři východořímské císaře, Theodosiuse II. Marciana a Leona I. V roce 471 došlo k organizovanému spiknutí císaře Leona I. s Isaurianci, při kterém byl Aspar zabit.[5] Jeho smrt vedla k ukončení germánské nadvlády ve výchořímské politice.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Byl synem konzula Ardabura. Jméno Aspar (původně Aspwar nebo Aspidar) v íránském jazyce znamená "Jezdec na koni"[6]. V roce 424 hrál po otcově boku klíčovou roli ve vítězném tažení do Ravenny proti císaři a uzurpátorovi Joannesovi, kterého se jim podařilo sesadit. Na jeho místo byl dosazen nedospělý Valentinian. Státní záležitosti za něho ale spravovala jeho matka Galla Placidia. Aspar také pomáhal vyjednat mírovou smlouvu s vandalským králem Geiserichem po vandalské invazi do Afriky. V roce 434 se stal římským konzulem a také šedou eminencí císaře Marciana.

V roce 471 došlo k organizovanému spiknutí císaře Leona I. s Isaurianců, při kterém byl Aspar a jeho syn Ardabur zabit. Je možné, že při této události zemřel i jeho druhý syn Julius Patricius, ačkoli některé zdroje uvádějí, že se ze svých zranění uzdravil. V každém případě po této události údaje o Juliu Patricianovi zmizely z pramenů.

Aspar byl učitelem Theodoricha Velikého, který se později stal králem Ostrogótů. Aspar měl ještě jednoho syna se sestrou Theodoricha Strabóna, jmenoval se Hermenericus.[1][7] V Istanbulu se do dnešních dnů dochovaly Asparovy cisterny (vodní nádrže) pod širým nebem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Flavius Ardabur Aspar (wichtiger Konsul) životopis v datech Archivováno 25. 11. 2014 na Wayback Machine (německy)
  2. Flavius Ardabur Aspar - Britannica.com (anglicky)
  3. Leon I. - Britannica.com (anglicky)
  4. WOLFRAM, Herwig. The Roman Empire and Its Germanic Peoples. [s.l.]: University of California Press, 1997. 384 s. Dostupné online. ISBN 978-0520085114. S. 197. (anglicky) 
  5. WOLFRAM, Herwig: The Roman Empire and Its Germanic Peoples str.173 (anglicky)
  6. BACHRACH, Bernard S. A History of the Alans in the West; From Their First Appearance in the Sources of Classical Antiquity Through the Early Middle Ages. [s.l.]: Universita of Minnesota, 1973. 178 s. Dostupné online. ISBN 978-0816606788. S. 98. (anglicky) 
  7. WOLFRAM, Herwig: The Roman Empire and Its Germanic Peoples str.32 (anglicky)