Artur Fischer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o německém vynálezci a podnikateli. O českém malíři a grafikovi pojednává článek Artur Fischer (malíř).
Artur Fischer
Narození 31. prosince 1919
Waldachtal
Úmrtí 27. ledna 2016 (ve věku 96 let)
Waldachtal
Zaměstnavatel fischerwerke
Ocenění Prsten Wernera von Siemense (1990)
Velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2006)
Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska
medaile Rudolfa Diesela
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Základní stavební díl stavebnice fischertechnik
Model robota

Artur Fischer (31. prosince 1919 Tumlingen, dnes část města Waldachtal ve Schwarzwaldu27. ledna 2016)[1] byl německý vynálezce, podnikatel a zakladatel firmy Artur Fischer GmbH & Co.KG.

Život[editovat | editovat zdroj]

Artur Fischer se narodil jako nejstarší syn v rodině krejčího Georga a Pauliny Fischerových. V letech 1930 až 1933 navštěvoval reálku v Dornstettenu. Poté se vyučil stavebním zámečníkem[2] u zámečnického mistra Wilhelma Müssiga ve Stuttgartu.[3] Z Hitlerjugend vystoupil.[2] Jeho přáním při nástupu vojenské služby bylo stát se letcem nebo alespoň důstojníkem, ale díky tomu, že nosil brýle a také kvůli chybějící maturitě se mu tento sen nevyplmnil. Místo toho sloužil jako letecký mechanik u Jagdgeschwader 52.[4] S touto jednotkou se účastnil bitvy u Stalingradu. Z obklíčeného „kotle“ podle vlastních slov „unikl posledním letadlem“.[5] Na italské frontě padl do britského zajetí, z nějž se mu podařilo uprchnout. V roce 1946 se vrátil domů, kde začal pracovat v konstrukční kanceláři Edgara Rößgera. Zde však nebyl spokojen.

27. května 1947 se ve Freudenstadtu oženil s Ritou Gonser (1925–2013), dcerou Maxe a Wilhelminy Gonser ze sousedního Lützenhardtu.[6]

Tovární areál fischerwerke ve Waldachtalu

V roce 1948 založil v Hörschweileru malou dílnu Artur Fischer GmbH & Co. KG. Ta se postupem času rozrostla a stala se známou jako fischerwerke.

Artur Fischer je držitelem 1136 patentů a 5867 chráněných vzorů (stav ke konci roku 2013).[7] Na konci roku 2013 měla firma fischerwerke celkově registrováno více než 8700 patentů). Thomas Alva Edison, kterého chtěl Artur Fischer překonat, měl na svém „kontě“ 1093 patentů.

K nejznámějším vynálezům Artura Fischera patří Fischer S nylonová hmoždinka z roku 1958, stavebnice fischertechnik (1965 obdoba Lega, ale více technicky zaměřená).

V roce 2012 dosáhly pobočky Fischer Group po celém světě obratu přes 618 miliónů eur, většinu díky produkci kotevní a upevňovací techniky. Společnost, kterou vede od roku 1980 syn Klaus Fischer, produkovala v roce 2004 jen v jediném závodě ve Waldachtalu sedm miliónů hmoždinek každý den.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1986 byl oceněn Medailí Rudolfa Diesela. V roce 1990 byl Artur Fischer vyznamenán Prstenem Wernera von Siemense. Získal též Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska. V roce 2014 získal za celoživotní dílo cenu European Inventor Award.[8][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.lidovky.cz/zemrel-nemecky-edison-vynalezce-hmozdinky-f2u-/lide.aspx?c=A160131_193434_lide_ELE
  2. a b Jan Sellner: Zum Tod von Artur Fischer. Ein Leben voller Einfälle. In: Stuttgarter Nachrichten, 29. ledna 2016.
  3. Frank Holzhauer: Artur Fischer. In: cc-c.de, 28. února 2005.
  4. Alexander Smoltczyk: Zum Tod von Artur Fischer: Daniel Dübeltrieb. In: SpOn, 29. ledna 2016.
  5. Aussage von Artur Fischer im Dokumentarfilm: Artur Fischer – Der Dübelkönig aus dem Schwarzwald. In: SWR, 8. dubna 2010.
  6. Traueranzeige: Rita Fischer. In: Schwarzwälder Bote, August 2013, (PDF; 431 kB, archived by WebCite at).
  7. Peter Koller: Europäischer Erfinderpreis. Technik-Oscar für die Erfinderlegende Artur Fischer. In: Elektronikpraxis, 17. června 2014.
  8. Mitteilung auf der Webseite des EPA
  9. Richard Friede: Artur Fischer. Ein Dübel für die Welt. Preis für das Lebenswerk, in: Handelsblatt, Nr. 118 vom 24. Juni 2014, S. 20.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Helmut Engisch / Michael Zerhusen: Die Fischers: Eine schwäbische Dübel-Dynastie. Theiss, ISBN 3-8062-1341-0
  • Kathrin Wilkens: Der Herr der Dübel v: Technology Review (německé vydání), květen 2004, strana 92.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]