Přeskočit na obsah

Arménské divadlo opery a baletu v Jerevanu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arménské divadlo opery a baletu v Jerevanu
Základní informace
ArchitektAlexandr Tamanjan
Výstavba1933
Poloha
AdresaԹումանյան փող. 36, Jerevan, Kentron, ArménieArménie Arménie
Souřadnice
Map
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arménské divadlo opery a baletu v Jerevanu (plný název: Arménské národní akademické divadlo opery a baletu Alexandra Spendiarjana; arménsky Ալեքսանդր Սպենդիարյանի անվան օպերայի և բալետի ազգային ակադեմիական թատրոն, přepis: Aleksandr Spendiarjani anwan operaji jew baleti asgajin akademiakan tatron, zkráceně slang Օպերա, Opera; rusky Академический театр оперы и балета имени А. Спендиаряна, Akademitscheski teatr opery i baleta imeni A. Spendiarjana) je největší a nejdůležitější hudební divadlo a taneční scéna v Arménii, která se nachází v budově stejného jména v centru hlavního města.

Komplex budov navrhl arménský architekt Alexandr Tamanjan (1878–1936). Divadlo se plánovalo a výstavba probíhala v letech 1926 až 1953.[1] Před stavbou divadla existovalo operní studio, které bylo založeno v roce 1927 na Jerevanské státní konzervatoři jejím ředitelem Anušavanem Ter-Gevondjanen. Zahrnovalo sbor, symfonický orchestr a sólisty.[2] Průlom nastal v roce 1930 během oslav desátého výročí Arménské SSR.[3] V květnu 1932 vláda oznámila, že na základě souboru vytvořeného na konzervatoři založí první kamenné operní divadlo v zemi.[4]

Divadlo bylo otevřeno 20. ledna 1933 operou Almast od Alexandra Spendiarjana na libreto Sofije Parnokové.[2] Romanos Melikjan byl spoluzakladatelem a prvním uměleckým ředitelem divadla. V roce 1935 poprvé na scénu přišel balet, Čajkovského Labutí jezero. Ve stejném roce dostalo divadlo současný název Divadlo opery a baletu. Tamanjan zemřel v roce 1936 a jeho architektonický styl byl oceněn na světové výstavě v Paříži v roce 1937. V roce 1939 bylo divadlo pojmenováno po Alexandru Spendiarjanovi.[4] Zpočátku divadlo mělo velkou uzavřenou zimní halu, malé letní haly a pódia.[5] V letech 1939 až 1940 byla budova dokončena podle Tamanjanových plánů pod vedením jeho syna Georgije. Bývalá Zimní síň měla 1120 míst, letní sál byl postaven s novým koncertním sálem,[5] pozdějším Koncertním sálem Arama Chačaturjana. V roce 1953 byl komplex budov dokončen.[6] Divadlo získalo v roce 1957 titul Akademické.[4]

Divadlo opery a baletu bývá spojováno s operou Almast, která byla v průběhu desetiletí znovu a znovu inscenována[7] a vedle klasického repertoáru propagovala také vznik nových arménských scénických děl. K jiným operním inscenacím v prvních letech patřily Anuš od Armena Tigranjana (premiéra v roce 1912), roku 1935 Statečný Nazar a roku 1938 Jitro od Haro Stepanjana, což byla první arménská opera na současné téma.[5] V roce 1938 následovala opera Taparnikos od Artemije Ajvasjana, v roce 1945 Aršak II. od Tigrana Čuchadžjana, roku 1950 David Bek Armena Tigranjana, v roce 1957 Arcvaberd od Andreje Babajeva a roku 1967 Ohnivý kruh od Aveta Terterjana. Byly realizovány i významné baletní produkce Arama Chačaturjana: v roce 1939 Štěstí, v roce 1947 Gajané a v roce 1961 Spartakus.[1] Mezi první dirigenty opery patřili Georgij Budagjan, Konstantin Saradžev, Ruben Stepanjan, Michail Tavrisjan, který dirigoval operu v letech 1938 až 1957, a Suren Gavrilovič Čarekjan.[4]

V divadle bylo uvedeno více než 200 oper a baletů (do roku 2020) a soubor hostoval ve více než 20 zemích po celém světě.[6]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Po několika přestavbách a renovacích v letech 1980[8] a naposledy v letech 2012 až 2013[9] má rotunda dva samostatné amfiteátry: divadlo opery a baletu Alexandra Spendiarjana s 1120 místy[5] a koncertní sál Arama Chačaturjana s 1300 místy.[8] Americký dirigent Constantine Orbelian (* 1956) je ředitelem divadla od roku 2016. Poté, co byl v březnu 2019[10] dočasně propuštěn, byl v únoru 2020 znovu jmenován ředitelem.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Opern- und Ballett-Theater Jerewan na německé Wikipedii.

  1. a b Армянский театр оперы и балета. bse.sci-lib.com [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  2. a b Theatre - Armenian National Academic Theatre of Opera and Ballet after Alexander Spendiaryan. www.opera.gdevelopment.org [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-12. 
  3. AV Production - Երևանի օպերայի և բալետի ազգային ակադեմիական թատրոն. avproduction.am [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-09. 
  4. a b c d Армянский театр оперы и балета - это... Что такое Армянский театр оперы и балета?. Словари и энциклопедии на Академике [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (rusky) 
  5. a b c d Erevan. Grove Music Online [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. DOI 10.1093/gmo/9781561592630.article.o901410. (anglicky) 
  6. a b Opera House – Travel to Armenia [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Almast opera | armeniaculture.am. web.archive.org [online]. 2015-04-12 [cit. 2020-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-12. 
  8. a b Aram Khachaturian Concert Hall – Armenian National Philharmonic Orchestra [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Opera.am. www.opera.am [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-28. 
  10. Constantine Orbelian Dismissed From Yerevan Opera. Opera Wire [online]. 2019-03-31 [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]