Arménské divadlo opery a baletu v Jerevanu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arménské divadlo opery a baletu v Jerevanu
Jerewan-Oper-msu-wlm-2435.jpg
Základní informace
ArchitektAlexandr Tamanjan
Výstavba1933
Poloha
AdresaԹումանյան փող. 36, Jerevan, Kentron, ArménieArménie Arménie
Souřadnice
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arménské divadlo opery a baletu v Jerevanu (plný název: Arménské národní akademické divadlo opery a baletu Alexandra Spendiarjana; arménsky Ալեքսանդր Սպենդիարյանի անվան օպերայի և բալետի ազգային ակադեմիական թատրոն, přepis: Aleksandr Spendiarjani anwan operaji jew baleti asgajin akademiakan tatron, zkráceně slang Օպերա, Opera; rusky Академический театр оперы и балета имени А. Спендиаряна, Akademitscheski teatr opery i baleta imeni A. Spendiarjana) je největší a nejdůležitější hudební divadlo a taneční scéna v Arménii, která se nachází v budově stejného jména v centru hlavního města.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Komplex budov navrhl arménský architekt Alexandr Tamanjan (1878–1936). Divadlo se plánovalo a výstavba probíhala v letech 1926 až 1953.[1] Před stavbou divadla existovalo operní studio, které bylo založeno v roce 1927 na Jerevanské státní konzervatoři jejím ředitelem Anušavanem Ter-Gevondjanen. Zahrnovalo sbor, symfonický orchestr a sólisty.[2] Průlom nastal v roce 1930 během oslav desátého výročí Arménské SSR.[3] V květnu 1932 vláda oznámila, že na základě souboru vytvořeného na konzervatoři založí první kamenné operní divadlo v zemi.[4]

Divadlo bylo otevřeno 20. ledna 1933 operou Almast od Alexandra Spendiarjana na libreto Sofije Parnokové.[2] Romanos Melikjan byl spoluzakladatelem a prvním uměleckým ředitelem divadla. V roce 1935 poprvé na scénu přišel balet, Čajkovského Labutí jezero. Ve stejném roce dostalo divadlo současný název Divadlo opery a baletu. Tamanjan zemřel v roce 1936 a jeho architektonický styl byl oceněn na světové výstavě v Paříži v roce 1937. V roce 1939 bylo divadlo pojmenováno po Alexandru Spendiarjanovi.[4] Zpočátku divadlo mělo velkou uzavřenou zimní halu, malé letní haly a pódia.[5] V letech 1939 až 1940 byla budova dokončena podle Tamanjanových plánů pod vedením jeho syna Georgije. Bývalá Zimní síň měla 1120 míst, letní sál byl postaven s novým koncertním sálem,[5] pozdějším Koncertním sálem Arama Chačaturjana. V roce 1953 byl komplex budov dokončen.[6] Divadlo získalo v roce 1957 titul Akademické.[4]

Divadlo opery a baletu bývá spojováno s operou Almast, která byla v průběhu desetiletí znovu a znovu inscenována[7] a vedle klasického repertoáru propagovala také vznik nových arménských scénických děl. K jiným operním inscenacím v prvních letech patřily Anuš od Armena Tigranjana (premiéra v roce 1912), roku 1935 Statečný Nazar a roku 1938 Jitro od Haro Stepanjana, což byla první arménská opera na současné téma.[5] V roce 1938 následovala opera Taparnikos od Artemije Ajvasjana, v roce 1945 Aršak II. od Tigrana Čuchadžjana, roku 1950 David Bek Armena Tigranjana, v roce 1957 Arcvaberd od Andreje Babajeva a roku 1967 Ohnivý kruh od Aveta Terterjana. Byly realizovány i významné baletní produkce Arama Chačaturjana: v roce 1939 Štěstí, v roce 1947 Gajané a v roce 1961 Spartakus.[1] Mezi první dirigenty opery patřili Georgij Budagjan, Konstantin Saradžev, Ruben Stepanjan, Michail Tavrisjan, který dirigoval operu v letech 1938 až 1957, a Suren Gavrilovič Čarekjan.[4]

V divadle bylo uvedeno více než 200 oper a baletů (do roku 2020) a soubor hostoval ve více než 20 zemích po celém světě.[6]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Po několika přestavbách a renovacích v letech 1980[8] a naposledy v letech 2012 až 2013[9] má rotunda dva samostatné amfiteátry: divadlo opery a baletu Alexandra Spendiarjana s 1120 místy[5] a koncertní sál Arama Chačaturjana s 1300 místy.[8] Americký dirigent Constantine Orbelian (* 1956) je ředitelem divadla od roku 2016. Poté, co byl v březnu 2019[10] dočasně propuštěn, byl v únoru 2020 znovu jmenován ředitelem.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Opern- und Ballett-Theater Jerewan na německé Wikipedii.

  1. a b Армянский театр оперы и балета. bse.sci-lib.com [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  2. a b Theatre - Armenian National Academic Theatre of Opera and Ballet after Alexander Spendiaryan. www.opera.gdevelopment.org [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  3. AV Production - Երևանի օպերայի և բալետի ազգային ակադեմիական թատրոն. avproduction.am [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  4. a b c d Армянский театр оперы и балета - это... Что такое Армянский театр оперы и балета?. Словари и энциклопедии на Академике [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (rusky) 
  5. a b c d Erevan. Grove Music Online [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. DOI 10.1093/gmo/9781561592630.article.o901410. (anglicky) 
  6. a b Opera House – Travel to Armenia [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Almast opera | armeniaculture.am. web.archive.org [online]. 2015-04-12 [cit. 2020-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-12. 
  8. a b Aram Khachaturian Concert Hall – Armenian National Philharmonic Orchestra [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Opera.am. www.opera.am [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. 
  10. Constantine Orbelian Dismissed From Yerevan Opera. Opera Wire [online]. 2019-03-31 [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]