Arménská vysočina

Arménská vysočina; Հայկական լեռնաշխարհ; Ermenistan Yaylası; Ermənistan yaylası
	Pohled na Ararat z arménské strany
Nejvyšší bod	5 156 m n. m. (Velký Ararat)
Délka	600 km
Nadřazená jednotka	Krymsko-kavkazská oblast
Sousední; jednotky	Pontské hory, Malý Kavkaz, Kursko-arakská nížina, Talyš, Íránská vysočina (Zagros), Východní Taurus
Podřazené; jednotky	Yalnızçam Dağları, Allahüekber Dağları, Kars Yaylası, Arasgüneyi Dağları, Ala Dağlar, Hakkâri Dağları, Samsaris kedi, Gegamský hřbet, Barguštanský hřbet, Quarekcheh Dagh, Kúh-e-Sabalan, Kúh-e-Bozqúsh
Světadíl	Asie
Stát	Turecko; Gruzie; Arménie; Ázerbájdžán; Írán
Povodí	Çoruh, Kura, Araks
Souřadnice	39°30′ s. š., 45°30′ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arménská vysočina (arménsky Հայկական լեռնաշխարհ, Haykakan leřnašxarh, turecky Ermenistan Yaylası, ázerbájdžánsky Ermənistan yaylası) je soustava horských hřbetů a lávových plošin na pomezí Arménie, Gruzie, Turecka, Íránu a Ázerbájdžánu. Leží jižně od Malého Kavkazu, východně od Anatolské plošiny, severovýchodně od pohoří Taurus, severně od íránského Zagrosu a severozápadně od Talyše a Alborzu. Na okrajích je lemována třemi velkými horskými jezery Van, Sevan a Urūmiyeh. I když na mapě není snadné rozpoznat rozhraní Arménské vysočiny a okolních geomorfologických provincií (zejména od Malého Kavkazu), geologicky se od nich odlišuje: je totiž z velké části sopečného původu.^[1] Leží na styku anatolské, íránské a eurasijské tektonické desky.

Reference

↑ Jiří Šlégl et al.: Světová pohoří: Asie. 288 pp. Euromedia Group, k.s., Praha, 2001. ISBN 80-242-0291-3 Str. 28.