Arcangelo Corelli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arcangelo Corelli
Arcangello Corelli
Rodné jméno Arcangelo Corelli
Narození 17. února 1653
Fusignano, Itálie
Úmrtí 8. ledna 1713
Řím, Itálie
Místo odpočinku Pantheon
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Arcangelo Corelli

Arcangelo Corelli (17. února 1653 Fusignano8. ledna 1713, Řím) byl italský barokní hudební skladatel a houslista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Arcangelo Corelli se narodil ve Fusignanu, v dnešní provincii Ravenna. O jeho dětství není mnoho známo. Učil se na housle u Giovanni Battisty Bassaniho a kompozici u proslulého zpěváka papežské kapely Mattea Simonelliho.

První velký úspěch zažil již v osmnácti letech v Paříži a ten mu otevřel dveře do Evropy. Strávil nějaký čas u svého přítele skladatele a houslisty Cristiana Farinelliho, který byl strýcem proslulého kastráta Farinelliho. Nějaký čas v roce 1681 pobýval také na dvoře bavorského prince.

V roce 1685 byl v Římě, kde řídil hudební produkce pro královnu Kristinu Švédskou. Jeho velkým příznivcem se stal kardinál Pietro Ottoboni (příbuzný jiného Pietra Ottoboniho, který se stal v roce 1689 papežem Alexandrem VIII.). V letech 1689 a 1690 pracoval v Modeně pro vévodu modenského. Vrátil se však do Říma a žil v paláci kardinála Ottoboniho. Pravidelně organizoval pondělní koncerty v paláci kardinála, na nichž uváděl nejen díla svá, ale i díla svých současníků.

Zemřel v Římě ve věku 59 let a je pochován v římském Pantheonu. Na rozdíl od většiny kolegů, kteří po velké slávě a uznání umírali v chudobě, zanechal Corelli po sobě nejen značný majetek, ale i rozsáhlou a velmi kvalitní sbírku obrazů.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Corelli sám byl vynikající houslista, a proto nejen samotné kompozice, ale i způsob interpretace znamenal výrazný pokrok ve vývoji hry na housle. Tuto stránku jeho uměleckého talentu dále rozvíjeli i jeho žáci, např. Francesco Geminiani nebo Pietro Locatelli.

Největší význam Corelliho pro dějiny hudby však spočívá v rozvoji formy concerto grosso, kterou sice převzal od Alessandra Stradelly, ale dal jí jméno a dovedl ji k formální dokonalosti, takže se stala vzorem pro díla takových skladatelů jako byl Antonio Vivaldi, Johann Sebastian Bach nebo Georg Friedrich Händel

Hlavní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Opus 1, 12 triových sonát (1681)
  • Opus 2, 12 triových sonát (1685)
  • Opus 3, 12 triových sonát (1689)
  • Opus 4, 12 triových sonát Sonatas (1694)
  • Opus 5, 12 sonát pro housle a continuo (1700)
  • Opus 6, 12 concerti grossi (1714) (posthumous)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]