Apofenie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Apofenie je lidská tendence vnímat smysluplné vzorce v náhodných datech.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

První užití termínu je připisováno Klausu Conradovi,[1] zmínil ho tak především Peter Brugger,[2] který apofenii definoval jako "nemotivované vidění spojitostí" spojené s "konkrétním prožitkem nenormální vizi smysluplnosti". Termín apofenie se ustálil jako univerzální lidská tendence vidět vzory v náhodných datech, podobně jako hazard.[3]

Roku 1958, Klaus Conrad publikoval monografii nazvanou Die beginnende Schizophrenie. Versuch einer Gestaltanalyse des Wahns ("Počátky schizofrenie: Pokusy o zformování Gestaltové analýzy iluze"),[1] ve které detailně popsal prodromální stádium nálady a nejranější fáze  schizofrenie. Pojem "Apophänie" zavedl, aby charakterizoval škodlivé či iluzotvorné myšlení v psychóze. Conradovy theorie o vzniku schizofrenie jsou od té doby částečně v psychiatrické literatuře testovány.[4]

Conradův neologismus byl přeložen do angličtiny jako "apophenia" (z řeckého apo [away from - pryč] + phaenein [ukazovat]), aby reflektoval fakt, že schizofrenici vnitřně prožívají matení jako své prozření.[5]

V kontrastu s epifanií, apofanie (tedy některé její prvky) neposkytuje pohled do reality nebo s tím, s čím se pojí vjem reality, nýbrž je "procesem opakovaného vnímání nenormálních pocitů v celé obklopující zásobě prožitků." Tyto prožitky se týkají zcela samy sebe, jsou solipsistické a paranoidní — "jste pozorováni, řeč je vždy o vás, jste objekt sledování a jste špehování cizími lidmi".[6] Proto má v angličtině "apophenia" trochu jiný význam, než jak ho definoval Conrad.

Související neologismy[editovat | editovat zdroj]

"Paternicita"[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008, Michael Shermer vytvořil slovo "patternicity", definované jako "tendence hledat smysluplné vzorce v šumu (informací) beze smyslu".[7][8] Učebnicový příklad Paternicity je ukázán na matematikovi Johnu Nashovi ve filmu Čistá duše (Beautiful mind), který v atace paranoidní schizofrenie vidí písmenkové šifry v novinových článcích.

"Agenticita"[editovat | editovat zdroj]

V díle The Believing Brain (2011), Shermer také napsal, že lidé mají "tendenci tvořit vzorce se smyslem, záměrem a řádem", tuto tendenci nazval "agenticity".[9]

"Randomania"[editovat | editovat zdroj]

Roku 2011, parapsycholog David Luke navrhl, že koncept apofenie je jeden konec spektra a opačným koncept chování (přisuzování náhodě něco, co je evidentně výsledkem cílené činnosti), které nazval "randomania". Tuto teorie uplatnil v tezi, že vysněné předjímání je skutečné a existence randomanie je důvodem, proč ho někteří lidé zamítají. [10]

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Pareidolie[editovat | editovat zdroj]

Tento obličej, který sestává ze tří kruhů a jedné čáry je vnímaný jako obličej, přestože nese pouze jeden z mnoha znaků skutečného obličeje. Toto vnímání je u lidí způsobeno speciálním mozkovým procesem, rozpoznáváním tváře.
Reálný útvar na povrchu Marsu, do něhož se projektuje naše schopnost rozpoznávat tváře specializovanou oblastí mozku.

Pareidolie je druh nepatologické apofenie, kdy vnímáme zrakové tvary (Gestalty) ve zvucích či obrazech. Nejznámější paridolie jsou zvířata, která vidíme v oblacích. Sluchovou pareidolii prožíváme, když ve zvuku sprchy jako by slyšíme zvonění telefonu.

Pareidolii také ovlivňuje vaše vnímání, pokud uvidíte tvář v neživém objektu, jako například (populární iluzi) tvář Ježíše na Marsu.

Někdy lidé vidí lidské tváře (někdy i náboženské postavy) ve skvrnách na toustu, ve vzorcích na dřevě či v zelenině.[11] K těmto paridoliím se pak upínají esoterické interpretace, které takto věští například z kávové sedliny.

Overfitting[editovat | editovat zdroj]

V oblasti statistiky a strojového učení, apofenie je příkladem toho, co je známé jako overfitting. K overfittingu dojde, když statistický model odpovídá spíše hluku než signálu. Model overfitů odpovídá konkrétním údajům nebo pozorování, spíše než obecným vzorcům obsažené v běžné populaci.

Gamblerův paradox[editovat | editovat zdroj]

Apofenií je též i pociťované přesvědčení gamblerů, že opakující se čísla v ruletě mají nějakou logiku.[12] S tím souvisí jiná kognitivní iluze, která ale není apofenií, a to tzv. "gamblerův omyl". Tím je při hodu mincí chybné přesvědčení, že pravděpodobnost, že ("už konečně") padne panna, narůstá tím více, čím více před tím padlo orlů. Ale u hodu mincí, u rulety, stejně jako u nákupu losů, se jednotlivé pokusy vzájemně neovlivňují.

McGurkův efekt[editovat | editovat zdroj]

McGurkův efekt je psychická iluze při vnímání řeči. Spočívá v synergii dvou smyslových kanálů - zraku a sluchu při interprataci slyšených slabik. Když na videu je tvář vyslovující slabiky "ga-ga", ale ze zvukového záznamu zní dabované slabiky "ba-ba", tak 98 % lidí je přesvědčeno, že slyší slabiky "da-da". Slabiky "da-da" jsou tedy výsledkem synergie zraku a sluchu.[13]

V literatuře[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Apophenia na anglické Wikipedii.

  1. a b Conrad, Klaus(1958). Die beginnende Schizophrenie. Versuch einer Gestaltanalyse des Wahns(in German). Stuttgart: Georg Thieme Verlag. OCLC 14620263. 
  2. Brugger, Peter.
  3. HUBSCHER, Sandra L. Apophenia: Definition and Analysis [online]. dbskeptic.com [cit. 2012-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-16. (anglicky) 
  4. Hambrecht & Häfner(1993)."'Trema, apophany, apocalypse'--is Conrad's phase model empirically founded?".Fortschr Neurol Psychiatr.61(12): pp. 418–23. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8112705. 
  5. Mishara, Aaron(2010)."Klaus Conrad (1905–1961): Delusional Mood, Psychosis and Beginning Schizophrenia.".Schizophr Bull36(1): pp. 9–13. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2800156/. 
  6. Conrad, Klaus(1959)."Gestaltanalyse und Daseinsanalytik".Nervenarzt(30): pp. 405–410. 
  7. SHERMER, Michael. Patternicity: Finding Meaningful Patterns in Meaningless Noise [online]. Scientificamerican.com [cit. 2011-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. GrrlScientist(29 September 2010)."Michael Shermer: The pattern behind self-deception"1=. London: Guardian. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.guardian.co.uk/science/punctuated-equilibrium/2010/sep/25/michael-shermer-belief-self-deception. Retrieved 2011-06-29. 
  9. Why Do We Need a Belief in God with Michael Shermer [online]. 2011-08-19. Dostupné online. (anglicky) 
  10. LUKE, David. Experiential reclamation and first person parapsychology [online]. Journal of Parapsychology, 75, 185–199.. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Apophenia [online]. Medical-answers.org [cit. 2011-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-22. (anglicky) 
  12. May 28, 2007 at 9:49 pm. Apophenia & Illusory Correlation « Paul Xavier Waterstone [online]. Waterstone.wordpress.com, 2007-05-24 [cit. 2011-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. BBC. Try The McGurk Effect! - Horizon: Is Seeing Believing? - BBC Two. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.