Pareidolie

Pareidolie (z řeckého para, παρά – postranní, falešný, eidolon, είδωλον zdrobnělina od eidos – vzhled, tvar, podoba) je psychologický jev, při němž dochází k dotváření vnímaných neurčitých nebo nezřetelných podnětů ve smysluplné obrazy za pomoci fantazie. Typickým příkladem je rozeznávání tváří, zvířat a jiných objektů ve tvaru oblaků. Kromě těchto vizuálních pareidolií existují také pareidolie akustické, kdy je zvukovému podnětu (zvuky zvířat a předmětů) přisouzeno specifické citoslovce nebo konkrétní význam.

Historie pojmu

Německý termín Pareidolie zavedl Karl Ludwig Kahlbaum roku 1866 ve svém článku "Die Sinnesdelierien" v časopise Allgemeine Zeitschrift für Psychiatrie und psychisch-gerichtliche Medizin. John Sibbald roku 1867 v recenzi v časopise The Journal of Mental Science (č. 13) termín poangličtil do podoby "pareidolia" a zmínil jeho totožnost s termíny changing hallucination, partial hallucination, perception of secondary images.

Fyziologie

Vytváření pareidolií úzce souvisí s představivostí každého jedince. Centrem, které pareidolie vytváří, je spánkový lalok koncového mozku.

Příklady

Vizuální pareidolie

• názvy předmětů podle jejich podobnosti s jiným reálným objektem, metafory:
  • skalní útvary, kopce a hory
  • krápníková výzdoba v jeskyních
  • názvy některých kostí a částí těla – kladívko, kovadlinka, třmínek, ohryzek
  • názvy souhvězdí
• některé samorosty
• maska na Marsu
• psychotest se skvrnami na papíře (např. Rorschachův test)
• některé druhy věštění:
  • lití olova (kusu kovu je na základě podobnosti určen konkrétní tvar a význam)
  • věštění z kávové sedliny (taseografie)

Akustické pareidolie

• citoslovce zvuků zvířat a předmětů, někdy s konkrétním významem:
  • sýček volá lidi do záhrobí: „Pojď!“
  • křepelka volá: „Pět peněz!“
  • zvon umíráček vyzvání: „Měl pole role dům!“
• hledání tajných zpráv ve zpětně přehrávaných nahrávkách

Pareidolie a iluze

Pareidolie je podobná iluzi, nicméně při iluzi člověk (dočasně nebo trvale) podlehne mylnému dojmu (například má dojem, že v davu lidí spatřil svého známého), zatímco u pareidolie si je vědom, že jde jen o vnější podobnost vjemu (například spatří tvář v textuře dřeva).

Galerie

• 
  Zadní strana budíku připomíná smutný obličej
• 
  Šestiboké čedičové sloupce se podle svého tvaru nazývají kamenné varhany. Panská skála u Kamenického Šenova
• 
  Busta Žena s kloboukem, známý jako „Strážce“ (Gorges de Daluis, Francie)
• 
  Skalní útvar spolu se stíny vytváří pareidolii tváře v oblasti Cydonia Mensae na povrchu Marsu

Související články

• Apofenie
• Citoslovce
• Imaginace
• Iluze
• Metafora

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pareidolie na Wikimedia Commons

Literatura

• VONDRÁČEK, Vladimír. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava: Columbus, 1993. S. 54.