William Gibson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
William Gibson
Gibson v Paříži při propagaci francouzského vydání Země slídilů
Gibson v Paříži při propagaci francouzského vydání Země slídilů
Rodné jménoWilliam Ford Gibson
Narození17. března 1948 (74 let)
Conway, Jižní Karolína
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
BydlištěVancouver (od 1972)
Alma materUniverzita Britské Kolumbie (do 1977)
Emerson Preparatory School
Povoláníspisovatel, romanopisec, scenárista, autor sci-fi a prozaik
OceněníScience Fiction Chronicle Award (1985)
Cena Ditmar (1985)
Philip K. Dick Award (1985)
Cena Hugo za nejlepší román (1985)
Cena Nebula za nejlepší novelu (1985)
… více na Wikidatech
Citát
Budoucnost už je tu, jen ne rovnoměrně distribuovaná.[1]
Webwilliamgibsonbooks.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Ford Gibson (* 17. března 1948 Conway, Jižní Karolína) je jeden z nejznámějších autorů kyberpunku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec pracoval v továrně, ve které byla vyrobena první atomová bomba (Oak Ridge). V 19 letech se vyhnul povinnosti narukovat do Vietnamské války tím, že se odstěhoval ze Spojených států do Kanady. Tam žil ve Vancouveru až do roku 1972. Nyní je ženatý a má dvě děti.

Psát začal již v době studií na universitě v Britské Kolumbii, kde vystudoval anglickou literaturu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1984 jeho první novela Neuromancer získala cenu HUGO, Philip K. Dick memorial Award a Nebulu. V Neuromancerovi se poprvé objevily pojmy jako kyberprostor, virtuální realita, Matrix a Internet, což napomohlo ke zpopularizování těchto pojmů. Autor uvádí, že jeho dílo ovlivnil W. S. Burroughs.

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Neuromancer – 1984, Neuromancer (první díl trilogie Sprawl)
  • Hrabě Nula – 1986, Count Zero (druhý díl trilogie Sprawl)
  • Zběsilá jízda – 1988, Mona Lisa Overdrive (třetí díl trilogie Sprawl)
  • Mašina zázraků – 1990, The Difference Engine (s Brucem Sterlingem)
  • Virtuální světlo – 1993, Virtual Light (první díl trilogie Bridge)
  • Idoru – 1996, Idoru (druhý díl trilogie Bridge)
  • Všechny párty zejtřka – 1999, All Tomorrow's Parties (třetí díl trilogie Bridge)
  • Rozpoznávání vzorů – 2003, Pattern Recognition (první díl trilogie Bigend)
  • Země slídilů – 2007, Spook Country (druhý díl trilogie Bigend)
  • Zero History – 2010 (třetí díl trilogie Bigend)

Sbírky a povídky[editovat | editovat zdroj]

  • Jak vypálit Chrome – 1986, Burning Chrome; sbírka deseti Gibsonových raných povídek, někdy překládáno jako „Vypálit Chrom“ (starší)
  • Johnny Mnemonic – 1981
  • Gernsbackovo kontinuum – 1981, The Gernsback Continuum
  • Fragmenty hologramové růže – 1977, Fragments of a Hologram Rose
  • Svůj k svému – 1981, The Belonging Kind, s Johnem Shirleym
  • Zapadákov – 1981, Hinterlands
  • Jak vypálit Chrome – 1982, Burning Chrome
  • Rudá hvězda, zimní orbita – 1983, Red Star, Winter Orbit, s Brucem Sterlingem
  • Hotel Nová růže – 1981, New Rose Hotel
  • Zimní tržiště – 1985, The Winter Market
  • Na život a na smrt – 1985, Dogfight, s Michaelem Swanwickem

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Jako v televizi – 1990, Doing Television; rozšířeně i název „Darwin
  • Štípařův pokoj – 1990, Skinner's Room
  • Kyber-Klaus-Vánoční hvězdy – 1991, Cyber-Claus
  • Thirteen Views of a Cardboard City – 1997

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KAŠPÁREK, Michal. Proč tolik záleží na tom, co děláte ve dvaceti. Finmag.cz [online]. 2013-01-14 [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]