Diskuse:Apofenie

Vážení,

jsem rád, že je tady tato stránka o apofenii, ale mrzí mě, že je zde pomícháno dohromady spousta nesourodých jevů. Apofenie je pojem, který zjevně vznikl specificky na popis změněného psychotického či prepsychotického vnímání reality, kdy se do reálných vjemů promítají geometrické či vztahové souvislosti. To je schopnost, kterou mají i zdraví lidé, například muzikanti takto vnímají akordy na klávesnici (například vzor/Gestalt/pattern O--O-O je kvartsextakord). U patologické paranoidní schizofrenie je to občas vidět, viz film Čistá duše, který jsem tam zmínil u patternicity či vzorovitosti.

Ale MacGurkova iluze s tím nemá moc společného, to je synergie zrakového a sluchového vnímání při zrakové percepci. Podobně mozková centra pro interpretaci obličejů s klasicky uchopenou apofenii nemají vcelku nic společného, rozhodně ne funkčně, co se týká mozkových center. Taktéž není zmíněn Gestaltismus, který právě se těmito tvary/vzory intenzivně zabýval, a ze kterého, jak je vidět z citovaného díla, vycházel i autor pojmu apofenie.

Opravdu s apofanii vůbec nesouvisí Freudův chybný úkon. Když přemyšlím, co dám dceři za úkol z matematiky, a mezi tím chci zaúkolovat syna, aby odnesl svůj hrnek ze stolu, tak ho oslovím: "Judito, odnes si hrnek." Chybný úkon je tedy svědectvím, že kromě hlavní vědomé aktivity (matematika), běží další neuvědomované, čili podvědomé procesy, které se projeví chybným úkonem, tedy tím, že syna oslovím Judito a ne třeba Činčilo. To je zřetelně interference dvou paralelních mentálních procesů, ani volněji/metaforicky se to nedá označit za apofenii, tak jsem to smazal.

Stejně tak jsem byl zmaten ze zmínky psychické obrany racionalizace (dodatečného rádoby logického vysvětlení. Muž chce zůstat se ženou, ale zdůvodní to tím, že od ní to má blíže do práce. Pokud je to nevědomý proces, je to psychická obrana - vědomá racionalizace (práce) maskuje skutečný podvědomý motiv (samota/sex ap.). Ano, apofanii lze racionalizovat, ale stejně tak se dá projikovat, vytěsnit a jinak zpracovat psychickými obranami. Nedokážu si pravda představit sublimovanou apofanii, ale obecně bych psychické obrany z tohoto článku zcela vypustil, ať z toho není úplný chaos. Proste apofanie je pojem primarně Gestaltistický a nemá vymezené souvislosti s psychoanalytickými teoriemi podvědomí/nevědomí/předvědomí/vědomí či id/ego/superego a psychickými obranami mezi nimi.

Nejsem si jist, zda klasickou paridolii (zvířata v oblacích), považovat za apofenii. Zaprvé není to žádná známka patologického vnímání a nemá to charakter předbludového uvažování. To je má schopnost v hadru, který leží přede mnou, vidět svoje shortky. Slepci, kteří začali vidět až v dospělosti, tuto schopnost postrádají a je to tragedie - percepční chaos, ve kterém se nemohou vyznat.

Prostě osobně bych s pojmem apofénie neopouštěl sféru (pre)psychotického myšlení, tedy různé druhy schizofrenií a psychoz, protože pak narazíme, že bychom museli napsat vědeckou knihu o tom, jak tento pojem souvisí či naopak nesouvisí s jinými a staršími pojmy z úplně jiných oborů psychologie, zejména obecné psychopatologie.

Ještě mě teď napadly dvě oblasti, kde by se mohlo spíš hovořit o apofanii - žárlivci - když vidí přicházet ženu, je jim jasné s kým se pravě vyspala (viz Čepek ve Vesničko má středisková mlátí Otíka). Když se díváme na detektivku, je nám "jasné", kdo je vrah. Když je nám špatně od žaludku, jasně "víme", co z toho, co jsme snědli, za to může. Jenže tomu se v kognitivní psychologii říká kauzální atribuce - opět další podobný termín z jiné psychologické školy. Ale domnívám se, že právě tyto mozková centra jsou odpovědná, za apifanii u schizofrenie. Klasická apofanie je i paranoidního úkorné přesvědčení "udělal mi to naschvál".

Takže zajímavý pojem i stránka, jen je to celé chotické.

Patternicita versus Paternicita

Osobně bych zachoval dvojité t, aby to nepřipomínalo latinské pater - otec. Nebo raději používejme české slovo "vzorovitost".

Pareidolia versus gestalt

Jestli se dobře pamatuji, tak tomu, co se v tomto textu označuje za pareidolii, gestaltisté říkali Gestalt - tvar. Také tam se to demonstrovalo na tváři z koleček a čárek. Pro úplnost bych to tam zmínil.

Nové termíny se rojí, jak houby po dešti, staré jsou zapomínány, např. kdo dnes ví, co je to vegetativní stáhutí...

-)

Xerostomus (diskuse) 22. 12. 2016, 14:59 (CET)