Antonio Soler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antonio Soler
Základní informace
Narození 3. prosince 1729
Olot
Úmrtí 20. prosince 1783 (ve věku 54 let)
El Escorial
Povolání hudební skladatel, varhaník, muzikolog, hudební teoretik, filosof a presbyter
Nástroje cembalo a varhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonio Francisco Javier José Soler Ramos, často zvaný Padre Antonio Soler (pokřtěn 3. prosince 1729, Olot - 20. prosince 1783, El Escorial), byl španělský duchovní a hudební skladatel proslulý zejména svými sonátami pro cembalo.

Život[editovat | editovat zdroj]

Antonio Soler se narodil v katalánském městě Olot. Již v šesti letech se stal členem chlapeckého sboru při klášteru Montserrat, kde se mu dostalo důkladného hudebního vzdělání, vynikal zejména ve hře na varhany. V roce 1752 vstoupil do Řádu sv. Jeronýma a přesídlil do kláštera v El Escorialu[1] , kde vedle řeholních povinností působil jako varhaník a ve volném čase skládal hudbu. Seznámil se zde se skladateli Josém Nebrou a Domenikem Scarlattim, kteří doprovázeli španělskou královskou rodinu na jejích podzimních pobytech v El Escorialu. Od roku 1766 až do smrti byl také učitelem hudby nadaného syna krále Karla III., infanta Gabriela, kterému věnoval několik cembalových sonát.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Antonio Soler složil mnoho skladeb různých žánrů; dnes jsou z nich nejznámější jeho sonáty pro klávesové nástroje. Napsal jich více než 200 a většinou mají dvojdílnou formu. Často se v nich vyskytují na svou dobu neobvyklé modulace, ale i typicky španělské hudební prvky, například taneční rytmy. Není vždy zcela jasné, pro který klávesový nástroj jsou sonáty určeny, protože Soler hrál na varhany, cembalo i kladívkový klavír a pro všechny tyto nástroje také skládal.

Významnou část jeho díla tvoří také vokální duchovní hudba - mše, hymny, žalmy, moteta, villancica a další.

Vedle skládání se Antonio Soler zabýval také hudební teorií. V roce 1762 vyšel jeho dvojdílný spis Llave de la modulación (Klíč k modulaci), kde mimo jiné ukazoval, jak v hudební skladbě hladce a co nejrychleji přejít z jakékoliv tóniny do libovolné jiné. Jeho postupy se tehdy jevily jako velmi odvážné a spis vyvolal několik let trvající ostrý spor mezi konzervativními teoretiky, kteří dílo zcela odmítali, a Solerem a jeho moderně uvažujícími příznivci (kteří nakonec dílo dostatečně obhájili a spor byl ukončen).[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Antonio Soler. Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné online. 
  2. MARVIN, Frederick. Soler, Antonio [online]. Grove Music Online. Oxford Music Online. Oxford University Press. [cit. 2016-10-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]