Modulace (hudba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Modulace je změna stávající modality (tóniny) do jiné. Účinek modulace závisí na trvání přechodu k nové modalitě a na míře impulzu. Největšího impulzu se dosáhne transpozicí modality o půltón.

Rozlišujeme dva základní druhy modulace:

  • změna modality při zachování struktury.
  • deformace modality, tj. změna modalitní struktury a to jak se, tak beze změny tóniky.

Z hlediska hudební harmonie pak rozlišujeme:

  • modulaci diatonickou
    • modulace z tóniny dur do vyšší dur
    • modulace z tóniny dur do nižší dur
    • modulace z tóniny dur do moll
    • modulace z tóniny moll do dur
    • modulace z tóniny moll do moll
    • modulace neapolským sextakordem
  • modulaci chromatickou
  • modulaci enharmonickou,

a modulace do tónin:

  • blízkých, či vzdálených – vzdáleností se rozumí rozdíl v množství křížků či bé v předznamenání tónin
  • stejnojmenné – (např. F-dur – f-moll)
  • paralelních – to jsou takové, které mají stejný počet křížků či bé.

Modulace ve vlastním smyslu probíhá z jedné tóniny do druhé pomocí průchodných tónů či akordů, tj. těch, které jsou výchozí i cílové tónině společné. Náhlý přechod z jedné tóniny do druhé bez takových zprostředkujících prvků se nazývá tonální skok.

Související články[editovat | editovat zdroj]