Antonie di Giorgi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Antonie Di Giorgi
Rodné jméno Antonia Kattuy
Narození 2. června 1836
Rakouské císařství Praha
Úmrtí 24. listopadu 1913 (ve věku 77 let)
Rakousko-Uhersko Praha
Pseudonym Julius Kehlheim
Povolání spisovatelka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonie di Giorgi (2. června 1836 Praha[1]24. listopadu 1913 tamtéž) byla pražská německá spisovatelka. Pod vlastním jménem i pod pseudonymem Julius Kehlheim publikovala povídky a fejetony, zejména v deníku Bohemia.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 2. června 1836 v Praze jako Antonia Kattuy.[2] (Rok jejího narození se v historických zdrojích různí; například jedna z policejních přihlášek k pobytu[3] a nekrolog v deníku Bohemia[4] uvádějí 1837 a slovník německých spisovatelů z počátku 20. století dokonce 1842;[5] vzhledem k údajům v matrice narozených se však jedná o zjevné omyly.)[1] Pocházela z multietnického prostředí: její otec, c. k. rada Josef Kattuy,[6] byl Čech, matka Polka, jeden z dědečků Francouz a babička Němka ze Švábska. Mladá Antonie se díky tomu naučila několik jazyků současně.[5]

2. června 1863 se provdala za (bývalého?) kapitána[5] a zemského oficiála Eduarda de Giorgi, ten však již po necelých šesti letech zemřel.[7] Nový smysl života pak našla v literární činnosti. Stala se spolupracovnicí deníku Bohemia, který uveřejnil většinu jejích novelistických prací.[5] Publikovala tam zejména pod pseudonymem Julius Kehlheim. V posledních letech života rovněž přispívala do časopisu Prager Frauenzeitung.[4]

Jako vdova dlouhá léta zápasila s nedostatkem financí. Posledních deset let ji podporovala nadace Lämmelsches Stiftungshaus. Zemřela po delší nemoci, na rakovinu, 24. listopadu 1913 v Praze.[4]

Nekrolog v deníku Bohemia ji charakterizoval jako vzdělanou (hochgebildete), sympatickou (liebenswürdige) a inteligentní (geistreiche) dámu, jednu z nejznámějších postav mizející staré Prahy.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Knižně vyšly její práce:[8]

  • Früh verwaist (1899), „Předčasně osiřelá“, vyprávění pro mládež (vydáno v Dědictví maličkých v Hradci Králové)
  • Eine Heldin des Glaubens (1900), „Hrdinka víry“, v témže nakladatelství

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Jindřicha, sign. JCH N10, s. 189. Dostupné online.
  2. Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 36 • 1795 • Kattuy, Joseph. Dostupné online.
  3. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 86, obraz 207. Dostupné online.
  4. a b c d Antonie di Giorgi gestorben. Deutsche Zeitung Bohemia. 1911-11-25, roč. 86, čís. 324, s. 6. Dostupné online [cit. 2015-03-14]. 
  5. a b c d BRÜMMER, Franz. Lexikon der deutschen Dichter und Prosaisten vom Beginn des 19. Jahrhunderts bis zur Gegenwart. 6.. vyd. Leipzig: [s.n.], 1913. Dostupné online. Kapitola Giorgi, s. 372. 
  6. Zemřelí v Praze. Národní listy. 1876-09-10, roč. 16, čís. 250, s. 4. Dostupné online [cit. 2015-03-14]. 
  7. Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 21 • 1830 • Giorgi De, Eduard. Dostupné online.
  8. Podle katalogu NK ČR