Antonie di Giorgi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antonie Di Giorgi
Rodné jméno Antonia Kattuy
Narození 2. června 1836
Rakouské císařství Praha
Úmrtí 24. listopadu 1913 (ve věku 77 let)
Rakousko-Uhersko Praha
Pseudonym Julius Kehlheim
Povolání spisovatelka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonie di Giorgi (2. června 1836 Praha24. listopadu 1913 tamtéž) byla pražská německá spisovatelka. Pod vlastním jménem i pod pseudonymem Julius Kehlheim publikovala povídky a fejetony, zejména v deníku Bohemia.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 2. června 1836 v Praze jako Antonia Kattuy.[1] (Rok jejího narození se v historických zdrojích různí; například jedna z policejních přihlášek k pobytu[2] a nekrolog v deníku Bohemia[3] uvádějí 1837 a slovník německých spisovatelů z počátku 20. století dokonce 1842;[4] většina úředních zdrojů – magistrátní přihláška k pobytu v domácnosti jejích rodičů,[1] magistrátní přihláška pro její vlastní domácnost[5] a policejní přihláška jejích rodičů[6] se ale shoduje na roku 1836.) Pocházela z multietnického prostředí: její otec, c. k. rada Josef Kattuy,[7] byl Čech, matka Polka, jeden z dědečků Francouz a babička Němka ze Švábska. Mladá Antonie se díky tomu naučila několik jazyků současně.[4]

2. června 1863 se provdala za (bývalého?) kapitána[4] a zemského oficiála Eduarda de Giorgi, ten však již po necelých šesti letech zemřel.[5] Nový smysl života pak našla v literární činnosti. Stala se spolupracovnicí deníku Bohemia, který uveřejnil většinu jejích novelistických prací.[4] Publikovala tam zejména pod pseudonymem Julius Kehlheim. V posledních letech života rovněž přispívala do časopisu Prager Frauenzeitung.[3]

Jako vdova dlouhá léta zápasila s nedostatkem financí. Posledních deset let ji podporovala nadace Lämmelsches Stiftungshaus. Zemřela po delší nemoci, na rakovinu, 24. listopadu 1913 v Praze.[3]

Nekrolog v deníku Bohemia ji charakterizoval jako vzdělanou (hochgebildete), sympatickou (liebenswürdige) a inteligentní (geistreiche) dámu, jednu z nejznámějších postav mizející staré Prahy.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Knižně vyšly její práce:[8]

  • Früh verwaist (1899), „Předčasně osiřelá“, vyprávění pro mládež (vydáno v Dědictví maličkých v Hradci Králové)
  • Eine Heldin des Glaubens (1900), „Hrdinka víry“, v témže nakladatelství

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 36 • 1795 • Kattuy, Joseph. Dostupné online.
  2. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 86, obraz 207. Dostupné online.
  3. a b c d Antonie di Giorgi gestorben. Deutsche Zeitung Bohemia. 1911-11-25, roč. 86, čís. 324, s. 6. Dostupné online [cit. 2015-03-14].  
  4. a b c d BRÜMMER, Franz. Lexikon der deutschen Dichter und Prosaisten vom Beginn des 19. Jahrhunderts bis zur Gegenwart. 6.. vyd. Leipzig : [s.n.], 1913. Dostupné online. Kapitola Giorgi, s. 372.  
  5. a b Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 36 • 1795 • Kattuy, Joseph. Dostupné online.
  6. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 255, obraz 504. Dostupné online
  7. Zemřelí v Praze. Národní listy. 1876-09-10, roč. 16, čís. 250, s. 4. Dostupné online [cit. 2015-03-14].  
  8. Podle katalogu NK ČR