Antonín Nosek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Antonín Nosek
Narození 31. října 1865
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. května 1916 (ve věku 50 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Nosek (31. října 1865, Praha26. května 1916, Praha)[1] byl český pedagog a zoolog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Antonín Nosek se narodil 31. října 1865 v Praze, v rodině listonoše, ve čtvrti Na Františku, v Řasnovce čp. 775 – v domě, který už nestojí. Byl pokřtěn v kostele sv. Haštala. Po maturitě na Akademickém gymnáziu studoval 6 semestrů na lékařské fakultě University Karlovy a pak přestoupil na fakultu filosofickou, na obor přírodní vědy. Na Karlově universitě byli jeho učiteli prof. MUDr. Antonín Frič, prof. PhDr. František Vejdovský a prof.Ladislav Čelakovský.

Mezi jeho spolužáky na Akademickém gymnáziu, kde se již tvořil kroužek přírodovědců, patřili: Josef Frič, zakladatel hvězdárny v Ondřejově (spolu se svým bratrem také založil továrnu na měřící přístroje a jemnou mechaniku v Modřanech), MUDr. Vladislav Matějovský – význačný balneolog, a PhDr. Václav Vávra – pozdější ředitel zoologických sbírek Národního muzea. Ti se spolu s Antonínem Noskem stali žáky univerzitního profesora Antonína Friče.

Ovládal srbochorvatštinu, slovinštinu, polštinu, němčinu, italštinu, pasivně francouzštinu a angličtinu.

Pedagogická dráha[editovat | editovat zdroj]

Po dokončení studia se Antonín Nosek stal středoškolským profesorem přírodopisu, nižší matematiky a fyziky. Prošel pak všemi tehdejšími služebními stupni, než se stal „c. k. profesorem“. Učil na gymnáziích v Brně, Příbrami, Čáslavi a od roku 1905 jako profesor přírodopisu na reálném gymnáziu Smíchově (dnes Praha).[2]. Byl oblíbeným pedagogem a tuto podobu své činnosti nikdy neopustil, i když mu byla nabízena pouze vědecká pracoviště.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Za svého působení v Čáslavi se 26. dubna 1897 oženil s Boženou roz. Bartošovou[3][p 1] a měli spolu tři děti – Marii (*1898), Antonína (*1901) a Josefa (*1902).[4] Od roku 1905 žila rodina na Smíchově.[5]

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Vyučoval až do své předčasné smrti ve věku necelých 51 let, kdy ho těsně před odchodem do školy, ráno 26. května 1916, zastihl srdeční infarkt.[3] Pohřben byl na hřbitově Na Malvazinkách.[6] Současný hrob Antonína Noska je na hřbitově u kostela sv. Matěje v Praze-Dejvicích (oddělení 2-1, č. hrobu 85.[7]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve své vědecké činnosti se Antonín Nosek zabýval zejména studiem pavouků a ryb. Patřil ke skupině přírodovědců, která dala nový směr činnosti Přírodovědeckého klubu, založeného v Praze roku 1870.

Byl členem pracovního týmu Ottova Naučného slovníku a napsal pro toto dílo řadu hesel.[8]

Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam štírků - Catalogus chelonethium s. pseudoscorpionum (vydal Klub přírodovědecký, Prostějov, 1901)
  • Pavoukovití členovci Černé Hory - Arachnoidea Monte nigrina (vydala Královská česká společnost nauk, Praha, 1903)
  • Zoologie pro vyšší třídy středních škol (vydala Unie, Praha 1907, přepracováno 1921)
  • O lovu ryb(vydal Kober, Praha, 1908)
  • Ryby mořské a sladkovodní (vydal Kober, Praha, 1909)
  • Akvarium a jeho zařízení (vydal Kober, Praha, 1910)
  • Přírodopis živočišstva pro nižší třídy středních škol - Dle pozorování života v přírodě (vydal Kober, Praha, 1910 a 1921)
  • Zoologie pro vyšší třídy reálných gymnasií (tělovědu (somatologii) napsal Karel Weigner, vydal aČeská grafická akc. společnost Unie, Praha, 1913 a 1919)
  • Z tajuplné říše vodní (vydal Kober, Praha, 1916)
  • Kobrův atlas ryb - Ryby mořské a sladkovodní (vydal Kober, Praha, 1922)
  • Akvarium a jeho zařízení (vydal Kober, Praha, 1924 a 1941)

Časopisecké práce[editovat | editovat zdroj]

Uveřejnil Seznam českých a moravských pavouků (Věstník Královské české společnosti nauk, Praha 1895). Dále tři orientační práce v Programech gymnázií : „Několik kapitol z mikroskopické techniky“ (Brno 1893), „Zoologické methody praeparační“(Čáslav 1897), „Přehled štírků a jich zeměpisné rozšíření“ (Čáslav 1901).

Četné články napsal pro časopisy „Vesmír“ („Ze života našich pavouků“ - v ročníku 31,“Seznam štírků“ aj.) a „Živa“. „Klíč k určování rodů pavouků střední Evropy“ uveřejnil ve Věstníku klubu přírodovědců (Prostějov 1903).

Společenské a vědecké styky, studijní cesty[editovat | editovat zdroj]

Antonín Nosek se stýkal s řadou cestovatelů a přírodovědců jako byli Emil Holub, Josef Kořenský (ten bydlel, stejně jako Nosek na Smíchově v Praze), Enrique Stanko Vráz a mnoho dalších. Spolupracoval také s Karlem Absolonem.

Jeho cesty se omezovaly především na území Rakouska-Uherska. Česká akademie udělila Antonínu Noskovi dvě stipendia pro studijní cesty do Dalmácie a Postojenských jeskyň.[9] Z těchto, ale i jiných cest pochází velká sbírka pavouků, kterou po smrti Antonína Noska jeho rodina darovala Národnímu muze.u Mezi četné žáky Antonína Noska patřili universitní profesoři Karel Kavina a Jan Bělehrádek, bakteriolog Jan Kabelík[10] a spoluzakladatel zoologické zahrady v Praze doktor Štěpničku.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Profesor Antonín Nosek objevil v roce 1905 v Dalmácii nový druh pavoukovce sekáče a tento druh byl podle něho nazván.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Sňatek nebyl v Čáslavi, v příslušné matrice oddaných není zapsán.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NK ČR, Autoritní záznam:Nosek, Antonín
  2. Národní politika, 27.6.1905, s.1, Jmenováné profesorů na středních školách v systému Kramerius
  3. a b Matrika zemřelých, Smíchov Z20. 1914-1917, s.145 (snímek 148)
  4. Index narozených, Čáslav
  5. Policejní přihlášky Praha, rodina Antonína Noska
  6. Národní politika, 28.5.1916, s.8, oznámení úmrtí (dostupné online v NK ČR)
  7. Správa praž. hřbitovů - vyhledávání dle zesnulých:Nosek, Antonín
  8. Např. Pavouci (viz Wikizdroje)
  9. Národní listy, 6.12.1903, s. 2, Slavnostní shromáždění České akademie
  10. Encyklopedie Brna, Jan Kabelík

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vzpomínka, kterou zpracovala vnučka Mgr. Lidmila Hanzlová (rozená Nosková); text tvoří nejstarší verzi této stránky. Neozdrojovaná tvrzení současného textu pocházejí z této původní verze.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]