Antonín Grohmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Reverendus Dominus
Dr. Antonín Grohmann
osobní děkan
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení16. července 1911 Litoměřice
Osobní údaje
Rodné jménoAnton Grohmann
Datum narození18. března 1887
Místo narozeníJanov nad Nisou
Datum úmrtí15. ledna 1944 (ve věku 56 let)
Místo úmrtísnad Prackovice nad Labem
Místo pohřbeníHoštka
Alma materTeologická fakulta Německé univerzity v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

R.D. Dr. Antonín Grohmann, psáno něm. Anton Grohmann (18. března 1887 Janov nad Nisou,[1] varianta něm. Johannesberg im Kreis Schlukkenau[2]15. ledna 1944) byl římskokatolický kněz německé národnosti působící v litoměřické diecézi, za II. světové války vězněný nacisty.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Na kněze byl vysvěcen 16. července 1911 v Litoměřicích. Po svém vysvěcení se stal nejdříve kaplanem v Hrušovanech. V letech 1915–1916 byl administrátorem (intercalaris) v Zákupech. V roce 1917 jej biskup Josef Gross poslal jako katechetu do Chomutova.[2] Od roku 1919 byl farářem v Hoštce.[3] Od roku 1927 se stal vydavatelem rodinného časopisu pro výuku a zábavu: „Hausblätter pro Pfarrsprengel Gastorf.“[4] V tomto období také promoval z teologie a následně se stal konzistoriálním radou.[2] Poté byl od 1. března 1940 farářem v Prackovicích nad Labem.[5][6] Za svou vynikající práci byl povýšen na osobního děkana.[7] Zde byl roku 1943 zatčen gestapem, protože v jednom kázání chválil Angličany za to, jak světí neděli. Byl odsouzen na 10 měsíců vězení. Zemřel krátce po svém propuštění 15. ledna 1944[1] zřejmě v Prackovicích.[3][7]

Antonín Grohmann je pohřben v Hoštce. O hrob pečují farníci a město má v plánu (stav 2021) hrob i původní náhrobek zrestaurovat.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 12. 
  2. a b c GRULICH, Rudolf. Sudetendeutsche Katholiken als Opfer des Nationalsozialismus. Brannenburg: Sudetendeutsches Priestwerk, 1999. 116 s. S. 81–82. (němčina) 
  3. a b Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019. 
  4. Hausblätter für den Pfarrsprengel Gastorf. Familien-Zeitschrift für Belehrung und Unterhaltung. aleph.nkp.cz. 1927, s. 8. Dostupné online. (němčina) 
  5. Ordinariatsblatt litoměřické diecéze pro roky 1937-1944
  6. Catalogi cleri litoměřické diecéze 1937,1938,1939,1941,1944
  7. a b Personalnachrichten. Ordinariatsblatt der Diözese Leitmeritz. Roč. 1944, čís. 1, s. 25. (němčina)