Antonín Bartoš (keramik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antonín Bartoš
Antonín Bartoš tvořící....
Antonín Bartoš tvořící....
Narození 27. října 1933 (86 let)
Hostětín
Alma mater Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání keramik
Manžel(ka) Lisbeth Bartošová
Děti Tadeusz Bartoš a Andrea Bartošová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Bartoš (* 27. října 1933 Hostětín) je český keramik.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Hostětíně. Vyučil se malířství porcelánu v Duchcově. V letech 1951 až 1952 studoval na Průmyslové škole keramické ve Znojmě a od roku 1952 až 1956 na Střední průmyslové škole v Bechyni[1].

V roce 1956 až 1962 studoval v ateliéru keramiky a porcelánu pod vedením Otto Eckerta na Vysoké škole uměleckoprůmyslové[2] v Praze, kde také absolvoval sochařskou kresbu u Jana Baucha.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Od 60. let tvoří keramické mozaiky a plastiky, které jsou instalované jak ve veřejném prostoru, uvnitř budov.

Účastnil se řady samostatných či společných výstav doma a v zahraničí. Tvořil a vystavoval společně se svou manželkou Lisbeth.

Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a Mezinárodního muzeum keramiky v Bechyni[3].

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Je držitelem několika ocenění z mezinárodních výstav a sympozií (stříbrná medaile – Výstava mezinárodního keramického umění, Washington, USA – 1965; zlatá medaile AIC – Istanbul 1967, zlatá medaile – Faenza 1971, stříbrná medaile – Vallauris 1972, Honorary Awards – Gdaňsk 1973, stříbrná plaketa – Faenza 1982.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bartoš Antonín - SVUK. www.artceramics.cz [online]. [cit. 2020-09-11]. Dostupné online. 
  2. Osoby | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-09-11]. Dostupné online. 
  3. Bartoš Antonín - SVUK. www.artceramics.cz [online]. [cit. 2020-09-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]