Antoine-Augustin Parmentier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antoine-Augustin Parmentier
Parmentier Antoine 1737-1813.jpg
Rodné jméno Antoine Augustin Parmentier
Narození 12. srpna 1737
Montdidier
Úmrtí 17. prosince 1813 (ve věku 76 let) nebo 13. prosince 1813 (ve věku 76 let)
Paříž
Místo pohřbení Hřbitov Père-Lachaise
Bydliště Francie
Alma mater Lycée Louis-le-Grand
Podpis Antoine-Augustin Parmentier – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antoine-Augustin Parmentier (12. srpna 1737, Montdidier, Francie13. prosince 1813, Paříž, Francie) byl francouzský lékař a dietolog, propagátor konzumace brambor.

Boj proti hladu[editovat | editovat zdroj]

Portrét Parmentiera od Francoise Dumonta

Jako vojenský felčar se zúčastnil sedmileté války a upadl do pruského zajetí, kde poznal výživnou hodnotu brambor. Ve Francii se tehdy bramborami opovrhovalo, byly pokládány za příčinu malomocenství a používaly se nanejvýš jako krmivo pro prasata. V roce 1772 vypsala besançonská Akademie věd a umění soutěž o nejlepší nápad, jak čelit hladomorům, k nimž ve Francii 18. století pravidelně docházelo. Parmentier získal první cenu právě za návrh na využívání brambor jako plodiny, která není náročná na pěstování a dává velké výnosy. Vymyslel řadu receptů na úpravu brambor, které uspokojily i nejnáročnější labužníky (hostem jeho bramborových večeří býval i Benjamin Franklin) a přesvědčil krále Ludvíka XVI., aby mu poskytl pozemek nedaleko Paříže na experimentální bramborové pole. Zároveň uplatnil psychologickou fintu: nechal pole hlídat armádou, vojáci však dostali instrukce, aby v případě krádeže předstírali, že si ničeho nevšimli. Sedláci v okolí si řekli, že na přísně střeženém poli bude jistě něco cenného, v noci brambory vyhrabávali a sadili je na své pozemky. Tak se brambory rozšířily do celé Francie. V roce 1785 zachránily brambory tisíce životů po velké neúrodě na severu Francie. Ve Versailles se konala velká slavnost na Parmentierovu počest a sám oslavenec předal královskému páru velkou kytici bramborových květů.

Další aktivity[editovat | editovat zdroj]

Parmentier měl mnoho zájmů: zaváděl očkování proti neštovicím, patřil k významným zastáncům fyziokratismu. Založil školu pečení chleba, věnoval se vinařství, sýrařství a pěstování hub, zkoumal různé metody uchovávání potravin. Napoleon Bonaparte ho roku 1805 jmenoval generálním inspektorem zdravotní péče. V této funkci reagoval Parmentier na kontinentální blokádu výrobou cukru z cukrovky.

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Po A. A. Parmentierovi je pojmenována Avenue Parmentier v Paříži a stanice metra, která se nachází na této ulici. Před lékařskou fakultou Descartesovy univerzity stojí jeho socha. Jeho jméno také nese řada bramborových pokrmů, např. hachis Parmentier, bramborová kaše zapečená s mletým hovězím.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Drahomíra Peukertová: Francouzská kuchařka. Merkur, Praha 1988.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]