Anna Neumannová z Wasserleonburgu

Anna Neumannová z Wasserleonburgu
Anna Neumannová z Wasserleonburgu
Narození	23. listopadu 1535
Úmrtí	18. prosince 1623 (ve věku 88 let)
Choť	Karl Teuffenbach; Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Neumannová z Wasserleonburgu (německy Anna Neumann von Wasserleonburg, 25. listopadu 1535 - 18. prosince 1623) byla rakouská šlechtična, jedna z nejbohatších a nejmocnějších žen ve Vnitřním Rakousku své doby. Jmení po její smrti přešlo do majetku jejího posledního manžela, čímž byla založena prosperita rodu Schwarzenbergů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Anna Neumannová byla dcerou bohatých měšťanů Willhelma a Barbary Neumannových. Mládí strávila na zámku Wasserleonburg v údolí Gail.

Byla celkem šestkrát vdaná, svého bohatství však nedosáhla jen skrze dědictví, ale především svými obchodními schopnostmi.

Druhé manželství ji kolem roku 1566 přivedlo do Murau, kde se stala jednou z nejvýznamnějších osobností v historii města. Její bronzovou socha zde dodnes stojí.

Jejím posledním manželem byl Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu (1586–1646). Hrad Murau zůstal jejím hlavním sídlem až do konce života a po smrti byla pochována ve zdejším kapucínském kostele. V Murau o 23 let později zemřel také její choť Jiří Ludvík.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Wolfgang Wieland: Anna Neumannin von Wasserleonburg. Die Herrin von Murau. Verlag Erich Mlakar, Judenburg, 1986.^[1]
Gustav Reingrabner: Eine Wolke von Zeugen. Anna Neumann von Wasserleonburg. In: Glaube und Heimat, 1993, S. 36–39
Werner Sabitzer: Land der Hemma. Das Gurktal. Geschichte und Geschichten. Styria Regional 2013, Wien / Graz / Klagenfurt. ISBN 978-3-7012-0100-6. S. 90–93
Friederun Pleterski: Witwenküsse. Ein historischer Roman. Heyn 2022, Klagenfurt, ISBN 978-3-7084-0670-1