Anděla z Foligna
| Svatá Anděla z Foligna | |
|---|---|
 Sv. Anděla z Foligna | |
| vdova | |
| Narození | kolem 1248 Foligno |
| Úmrtí | 4. ledna 1309 Foligno |
| Svátek | 4. ledna |
| Místo pohřbení | Foligno |
| Řád | Třetí řád svatého Františka |
| Vyznání | katolická církev |
| Blahořečena | 3. dubna 1701 |
| Svatořečena | 9. října 2013 (ekvivalentní) |
| Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | řeholní oděv |
| Patronkou | III: řádu sv. Františka, vdov a lidí zmítaných vášněmi |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anděla z Foligna (kolem ?1248, Foligno, Itálie – 4. ledna 1309, Foligno, Itálie) je svatou katolické církve. Byla známa jako mystička, řeholnice a patronka františkánských terciářů. Její svátek se slaví 4. ledna.
Život
[editovat | editovat zdroj]Až do svých 40 let vedla běžný rodinný život.[1] Byla vdaná a měla několik dětí. Často se modlila k Františkovi z Assisi. Rozhodla se, že se vzdá svého způsobu života a zasvětí se Bohu. V létě 1291 se stala františkánskou terciářkou a ve Folignu založila společenství Třetího řádu. Se svými mystickými prožitky se svěřovala svému zpovědníkovi, františkánu Arnaldovi, který její slova zapisoval, a tak vzniklo dílo nazvané Liber (Kniha). Nejvýznamnější část knihy, Memoriale, popisuje kroky její konverze a duchovní cesty. Byla blahořečena v roce 1693[1] papežem Inocencem XII.[2] Papež František rozšířil její kult na celou církev dne 9. října 2013.
Anděla z Foligna se znázorňuje jako františkánská terciářka a na řetěze drží ďábla.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994. 702 s. ISBN 80-85527-75-8. S. 6.
- ↑ TUMPACH, Josef, ed. a PODLAHA, Antonín, ed. Český slovník bohovědný. Díl 1., A-Bascape (sešity 1–21). Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1912. 960 s. cnb000308871. [Viz str. 444.]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BORRIELLO, Luigi ed. et al. Slovník křesťanských mystiků. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. 767 s. ISBN 978-80-7195-198-8. S. 127–130.
- DINZELBACHER, Peter. Světice, nebo čarodejky?: osudy "jiných" žen ve středověku a novověku. Praha: Vyšehrad, 2003. 283 s. ISBN 80-7021-650-6. Kapitola Heretické světice? Angela z Foligna, s. 52–55.
- KULDA, Beneš Metod. Církevní rok: kniha naučná pro každý stav i věk, obsahující na každý den několik životopisů světcův a světic Páně a všecky slavnosti, neděle, svátky i výroční památky církevní dle kalendáře Českého. Díl druhý. Měsíc únor a březen. V Praze: B.M. Kulda, 1880. 555 s. cnb001207487. [Stať o sv. Anděle z Foligna je na str. 353–354.]
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994. 702 s. ISBN 80-85527-75-8. S. 6.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anděla z Foligna na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anděla z Foligna
- Beneš, P. R.: Bl. Angela z Foligna. 2010. Skripta Institutu františkánských studií.
- O cestách smíření. Revue Theofil, 2010. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Radio Vaticana.cz
- Angela z Foligna v Catholic Encyclopedia (anglicky)
