Ambrož Augustin Tauchman
| Ambrož Augustin Tauchman | |
|---|---|
| Narození | 17. února 1728 Vrchlabí |
| Úmrtí | 1809 (ve věku 80–81 let) |
| Povolání | varhanář |
| Rodiče | Ambrož Stanislav Tauchman |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ambrož Augustin Tauchman, někdy též Ambrosius Augustin Tauchman či Tauchman, (17. února 1728 – 1809)[1] byl varhanář pocházející z podkrkonošského Vrchlabí.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z vrchlabského varhanářského rodu, ve kterém se stavbě těchto nástrojů věnovalo postupně generace před ním.[3] Řemeslo se učil u svého otce Ambrože Stanislava.[1] Mezi roky 1772 a 1775 působil ve Smržovce v Jizerských horách jako učitel. Zároveň se zde spolu se svým bratrem Františkem Tauchmanem a synem Josefem Štefanem Tauchmanem věnovali výrobě varhan. Jeho tvorba byla v místním kraji známá od šedesátých let 18. století.[4] Poté přesídlil do Albrechtic v Jizerských horách.[1]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Příklady Tauchmanem postavených varhan:
- Frýdlant, kostel Nalezení svatého Kříže (1746)[2]
- Smržovka, Kostel svatého Michaela archanděla (1762–1763)[4]
- Rychnov u Jablonce nad Nisou, kostel svatého Václava (1768)[4]
- Držkov, kostel svatého Bartoloměje (1772)[4]
- Janov nad Nisou, kostel svatého Jana Křtitele (1773)[4]
- Dětřichov, kostel svaté Anny (1778)[2]
- Hejnice, kostel Navštívení Panny Marie (1778)[2]
- Mníšek, kostel svatého Mikuláše (1778)[2]
- Jindřichovice pod Smrkem, kostel Nejsvětější Trojice (1782)[2]
- Ludvíkov pod Smrkem, kostel svatého Petra a Pavla (1782)[2]
- Nové Město pod Smrkem, kostel svaté Kateřiny (1798)[2]
- Krásný Les, kostel svaté Heleny (1803)[2]
- Horní Řasnice, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (1804)[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Tauchmann Ambrosius Augustin [online]. Štěpán Svoboda [cit. 2021-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j TOMŠÍ, Lubomír; TOMÍČEK, Jan. Varhany Liberecka. Chrastava: Společnost přátel historie města Chrastavy, 1995. 37 s. Kapitola Rejstřík varhanářů, s. 36.
- ↑ HANUŠ, Radek. Ohlédnutí do historie – Vrchlabští varhanáři. Halířoviny. 2013, čís. 11, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b c d e RAJTAROVÁ, Magda. Víte…?. Smržovský zpravodaj. Leden 2019, s. 11. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TOMŠÍ, Lubomír. Historické varhany v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 263 s. ISBN 80-7277-009-8. S. 20, 21, 181.