Alois Geldner
Alois Geldner | |
---|---|
Narození | 2. září 1860 Kostelec u Krnova Rakouské císařství |
Úmrtí | 2. září 1923 (ve věku 63 let) Opava Československo |
Povolání | architekt |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Alois Geldner (2. září 1860, Kostelec u Krnova[1] – 2. září 1923, Opava[2]), byl stavitelem, architektem a městským radním v Opavě.
Život
[editovat | editovat zdroj]Po absolvování průmyslové školy v Brně a Opavě začal pracovat od roku 1887 ve stavební firmě Julia Lundwalla a pak u Karla Kerna. V roce 1892 založil vlastní stavební firmu. Byl od roku 1902 členem Obchodní a živnostenské komory (komerční rada) a jako živnostenský rada působil na ministerstvu obchodu ve Vídni. Působil v kuratoriu uměleckoprůmyslového muzea. Od roku 1915 byl laickým přísedícím zemského soudu. V období let 1919 až 1920 byl členem správní komise, která řídila město Opavu po rozpadu Rakousko-uherské monarchie.[3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho firma se podílela na výstavbě města na základě zakázek města nebo jiných institucí.
- 1890–1891 úprava opavského hřbitova, který vznikl podle projektu E. Labitzkého[4]stavba Jahnovy tělocvičny
- 1903 přestavba dvojdům dr. Nissnera a dr. Charwata (novorenesance)[5]
- 1907-1914 stavby části psychiatrické léčebny. Léčebna byla postupně rozšiřovánadle projektů: 1886-89 Wademar Osterloff, 1907-14 Adolf Müller, 1928 Karl Gottwald [6]
- 1914-1918 filiálka Rakousko-uherské banky (dnes Obecní dům) podle projektu Rudolfa Eislera [7]
- 1908-1910 Obchodní a živnostenská komora podle projektu Leopolda Bauera[8]
- 1907-1909 výstavba Kláštera Kongregace Dcer Božské Lásky – Marianum. Společný projekt A. Geldnera a Adalberta Bartela nahradil původní sídlo z roku 1871 novou budovou kláštera. Dvoupartová monumentální novorománská budova, která dominuje celé čtvrti.
- 1906-1909 Vila Josefa Hatschka podle projektu vídeňského architekta Arnolda Hatscheka (1865–1931). Později přestavěna Leopoldem Bauerem.[9]
Vlastní realizace
[editovat | editovat zdroj]- Jubilejní škola císaře Františka Josefa
- Slezská obchodní škola (Husova ulice)
- vila J. Benischka
- 1903 Vlastní vila (Olomoucká ulice 70), později zde vzniklo Pendlovo sanatorium.[10]
Na své náklady postavil několik domů v Husově ulici ve stylu pozdního historismu a secese.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Opavy. Ostrava: NPÚ, 2011. 230, 325 s. ISBN 978-80-85034-62-2.
- ↑ Strakoš c.d., s. 232
- ↑ Strakoš c.d., s. 67
- ↑ Strakoš c.d., s. 224
- ↑ Strakoš c.d., s. 230
- ↑ Strakoš c.d., s. 192
- ↑ VYBÍRAL, Jindřich, et. al. Slavné vily Moravskoslezského kraje. Praha: [s.n.], 2008. ISBN 978-80-87073-09-4. S. 40.
- ↑ Strakoš c.d., s. 220