Alexej Grigorjevič Orlov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexej Grigorjevič Orlov
Portrét hraběte A. G. Orlova-Česmenského (1737-1807/1808) od Vigilia Eriksena z rozmezí let 1770 až 1783. Ruské národní muzeum
Portrét hraběte A. G. Orlova-Česmenského (1737-1807/1808) od Vigilia Eriksena z rozmezí let 1770 až 1783. Ruské národní muzeum
Narození 24. záříjul. / 5. října 1737greg.
Ljutkino
Úmrtí 24. prosince 1807jul. / 5. ledna 1808greg. (ve věku 70 let)
Moskva
Místo pohřbení Church of Saint George (Yuriev monastery)
Alma mater První kadetní sbor v Petrohradu
Ocenění Řád sv. Jiří 1. třídy (1770)
Řád sv. Ondřeje
rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského
Manžel(ka) Evdokiya Nikolayevna Orlova-Chesmenskaya (od 1782)
Děti Anna Orlova-Chesmenskaya
Rodiče Grigory Orlov
Příbuzní Grigory Grigoryevich Orlov (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexej Grigorjevič Orlov-Česmenskij, rusky Алексе́й Григо́рьевич Орло́в-Чесменский (*24. záříjul./ 5. října 1737greg., selo, statek Ljutkino Bežeckého újezdu Tverské gubernie — 24. prosince 1807jul./ 5. ledna 1808greg., v Moskvě), byl příslušník ruského šlechtického rodu Orlovových, (od roku 1762 hrabě), vojenský a státní činitel, spolupracovník Kateřiny II., mladší bratr Grigorije Grigorjeviče Orlova, který byl jejím favoritem, majitel panství na Donském poli. V červenci 1770 rozdrtil v bitvě u ostrova Chios hlavní osmanskou flotilu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Alexej Orlov-Česměnskij pocházel ze šlechtického rodu Orlovových. Narodil se 24. září (resp. 5. října) 1737 v rodovém sídle Orlovových[1][2][3] ve vsi Ljutkino[4][5] Bežeckého újezdu Tverské gubernie, v rodině G. I. Orlova, jenž se nedlouho před smrtí v roce 1746 stal novgorodským gubernátorem.

Vzdělání získal v Pozemním šlechtickém pluku. Svou vojenskou kariéru začal jako řadový voják královské stráže Preobraženského pluku, na počátku roku 1762 byl povýšen na seržanta.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nikolaj Petruchincev. В корнях суворовского древа. Archivováno 14. 7. 2015 na Wayback Machine // Vlast. 2010. č. 11. Zvl. vyd. Str. 5.
  2. Nina Molevová. Тайны Фёдора Рокотова. Глава «Царедворцы и литераторы»
  3. V. N. Baljazin Неофициальная история России. — ОЛМА Медиа Групп, 2007. Str. 283. ISBN 5373007405
  4. N. I. Batorevičová. Česměnský palác a Státní univerzita aerokosmického výzkumu. Archivováno 27. 11. 2014 na Wayback Machine Petrohrad: Белое и Чёрное, 1998. Str. 11.
  5. Orlov-Česměnskij Alexej (1737—1807)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Орлов, Алексей Григорьевич na ruské Wikipedii.