Alexandr Grigorjevič Aruťunjan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexandr Aruťunjan
Alexander Harutyunyan.JPG
Základní informace
Narození23. září 1920
Jerevan
Úmrtí28. března 2012 (ve věku 91 let)
Jerevan
Místo pohřbeníPantheon Komitas
Žánryopera a klasická hudba
Povoláníhudební skladatel, klavírista, skladatel filmové hudby a hudební pedagog
Nástrojeklavír
Významná dílaTrumpet Concerto
OceněníStalinova cena 1. třídy (1949)
Řád rudého praporu práce (1956)
Zasloužilý umělec Arménské SSR (1956)
národní umělec Arménské SSR (1964)
Státní cena Arménské SSR (1970)
… více na Wikidatech
SídloJerevan
Webwww.alexanderarutiunian.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Grigorjevič Aruťunjan (rusky: Арутюнян Александр Григорьевич; arménsky: Ալեքսանդր Գրիգորի Հարությունյան) (23. září 1920 Jerevan28. března 2012 tamtéž) byl arménský hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog. Národní umělec SSSR (1970) a laureát Stalinovy ceny prvního stupně (1949).

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Jerevanu 23. září 1920. V letech 1934–1941 studoval na jerevanské konzervatoři hru na klavír u O. A. Babasjana a skladbu u S. V. Barchudarjana a V. G. Taljana. V letech 1942–1943 pokračoval ve studiu hry na klavír ve třídě K. N. Igumnova a v letech 1944–1946 studoval skladbu a kontrapunkt pod vedením Ch. S. Kušnareva. Studia dokončil v Domě arménské kultury v Moskvě.

Po dokončení studia vystupoval jako klavírista a interpret vlastních skladeb. V roce 1954 se stal šéfdirigentem Arménské filharmonie v Jerevanu. Filharmonii řídil až do roku 1990. V letech 1965–2008 vyučoval skladbu na Jerevanské konzervatoři. Profesorem byl jmenován roku 1977. Byl jedním z členů tzv. Arménské mocné hrstky.

Od roku 1939 byl členem Svazu skladatelů SSSR a členem vedení Svazu arménských skladatelů. Od roku 1975 byl také členem Svazu filmových umělců Arménské sovětské republiky. Byl často zván do porot mezinárodních hudebních soutěží.

Tvůrčí styl Aruťunjana vycházel z bohatého arménského hudebního dědictví a byl postaven na principech klasicismu a romantismu. To se týkalo nejen klasického střídání rychlých a pomalých částí, ale i návratu k formám klasických suit a koncertů. Velký význam v jeho díle měla tradice lidových arménských pěvců – ašugů, jejichž hudba byla založena na improvizaci. Aruťunjanova díla jsou naplněna citem, nostalgií a ironií. Jeho nejslavnějším dílem je Koncert pro trubku a orchestr z roku 1950. Spolu s Haydnovým a Hummelovým koncertem, je nejhranějším trumpetovým koncertem.

Zemřel 28. března 2012 v Jerevanu a byl tamtéž pochován v Panteonu Komitasova parku.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Stalinova cena prvního stupně (1949, za Kantátu o vlasti)
  • Zasloužilý pracovník v umění Arménské SSR (1956)
  • Řád rudého praporu práce (1956)
  • Národní umělec Arménské SSR (1962)
  • Národní umělec SSSR (1970)
  • Státní cena Arménské SSR (1970, 1986)
  • Zlatá medaile A.V. Aleksandrova (1976)
  • Řád říjnové revoluce (1980)
  • Chačaturjanova cena (1986)
  • Medaile Movsese Chorenacii (1998)
  • Řád svatého Mesropa Maštoca (2001)
  • Řád sv. Saaka a sv. Mesropa (2004)
  • Komitasova medaile (2008)
  • Řád cti za vynikající výsledky v oblasti umění a kultury ke 20 výročí samostatnosti Arménské republiky (2011)
Pamětní deska v Jerevanu.

Hlavní díla[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Koncertní předehra (1944)
  • Taneční suita (1952)
  • Symfonie c-moll (1957, rev. 1980)
  • Sinfonietta pro smyčcový orchestr (1966)

Instrumentální koncerty[editovat | editovat zdroj]

  • Klavírní koncert (1941)
  • Koncert pro trubku a orchestr (1950)
  • Concertino pro klavír a orchestr (1951)
  • Koncert pro lesní roh a orchestr (1962)
  • Téma a variace pro trubku a orchestr (1973)
  • Concertino pro violoncello a malý orchestr (1976)
  • Koncert pro hoboj a orchestr (1977)
  • Koncert pro flétnu a orchestr (1980, rev. 2009)
  • Koncert pro housle a smyčcový orchestr „Armenia-88“ (1988)
  • Koncert pro trombón a orchestr (1991)
  • Koncert pro tubu a orchestr (1992)
  • Elegie pro trubku a orchestr (2000)

Vokální hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Kantáta o vlasti (1948)
  • Koncert pro soprán a orchestr (1950)
  • Legenda arménského lidu, kantáta (1960)
  • Sajat-Nowa, opera (1967)
  • Óda na Lenina pro sbor a orchestr (1967)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Polyfonní sonáta pro klavír(1946)
  • Smyčcový kvartet (1947)
  • Koncertní scherzo pro trubku a klavír (1955)
  • Sonatina pro klavír (1967)
  • 6 nálad pro klavír (1976)
  • Sonáta pro violu „Retro“ (1983)
  • Arménské skici pro žesťový kvintet (1984)
  • Sonáta-báseň pro housle a klavír (1985)
  • Aria a scherzo pro trubku a klavír (1987)
  • Suita pro hoboj, lesní roh a klavír (1998)

Filmová hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Призраки покидают вершины (1955)
  • Сердце поет (1957)
  • О моюм друге (1959)
  • Воды поднимаются (1962)
  • За час до рассвета (TV, 1973)
  • Наапет (1977)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • I. R. Eoljan: Alexandr Aruťujan. Moskva, Muzyka 1962.
  • M. Kokžajev: Instrumentální koncerty Alexandra Aruťujana (Инструментальные концерты Александра Арутюняна), disertační práce, Moskva 2007
  • A. G. Aruťujan: Vzpomínky (Воспоминания). Jerevan 2000
  • V. Edigarjan: Klavírní tvorba Alexandra Aruťujana (Фортепианное творчество Александра Арутюняна). Jerevan, 2011.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]