Alena Bartošíková
Alena Bartošíková | |
---|---|
Alena Bartošíková přebírá Čestné občanství města Veselí nad Moravou | |
Rodné jméno | Alena Rolencová |
Narození | 20. dubna 1943 (81 let) Uherské Hradiště Protektorát Čechy a Morava |
Povolání | spisovatelka |
Národnost | česká |
Vzdělání | Střední ekonomická škola |
Ocenění | Cena Zlatá stuha Obce spisovatelů (1999) Cena poroty na 39. Dětském filmovém festivalu Oty Hofmana (2007) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alena Bartošíková (* 20.dubna 1943, Uherské Hradiště) je moravská spisovatelka. Zaměřuje se především na regionální literaturu v oblasti Moravského Slovácka.
Vydala 14 knížek, jako poslední Třicet tři životních cest (v prosinci 2014).
Je rovněž autorkou námětu divadelní hry O studánce Ohloběnce (1991) a scénáře vánočního příběhu O kominickém učni a dceři cukráře (ČT Brno, 2007).[1]
Životopis
Mládí a studia
Narodila se v Uherském Hradišti. Zpočátku bydlela s rodiči ve Veselí nad Moravou, ale později (bylo jí 6 let) se rodina přestěhovala do Uherského Brodu, kde její otec pracoval jako náčelník železniční stanice. Zde také navštěvovala místní Základní školu (spojenou s Gymnáziem J.A.K.). Po absolvování školy studovala na Ekonomické škole v Uherském Hradišti (nyní Obchodní akademie Uherské Hradiště), kde také úspěšně odmaturovala.
Tvorba a práce
V minulosti spolupracovala 10 let s dětským časopisem ABC (mezi lety 1976 - 85). Psala hlavně povídky z prostředí železnice. Dříve spolupracovala i s časopisy Český dialog [2] (časopis pro krajany v zahraničí), Vídeňskými novinami a s magazínem Kulturbund Weinviertel.
Od roku 1987 publikuje v národopisném a vlastivědném časopisu Malovaný kraj a od roku 1989 je členkou redakční rady tohoto časopisu. [3] Od října 2011 začala spolupracovat s časopisem Česká řeč (časopis pro krajany v Rijece v Chorvatsku). Nejprve pracovala ve Slováckých strojírnách v Uherském Brodě, poté na Finančním úřadě taktéž v Uherském Brodě.
V roce 1999, ve věku 56 let, odešla do důchodu.
V září roku 2000 se zúčastnila festivalu pro děti (Jičín - Město pohádek), kde vyprávěla Večerníčky pro děti.
Současnost
V současnosti bydlí stále v Uherském Brodě. Má dva syny a 5 vnoučat.
Díla
Bibliografie
- O Veselí a Veselanech (1997)
- Kde modrý plamének hoří (1998) - pověsti z Lopeníku, Buchlova a Pálavy, kniha získala cenu Zlatou stuhu Obce spisovatelů, Brno
- Johančina cesta do země větrných mlýnů (2001)
- O Veselí a Veselanech II (2002)
- O veselském vodním hradu (2004)
- Kdyby hory uměly mluvit (2005) - pověsti o Karpatovi, strážci Bílých Karpat
- Živá voda Luhačovicka (2005) - spolupráce na knize Marie Holečkové
- Za studánkami Bílých Karpat (2006) - doplněno fotografiemi Marie Holečkové
- Za oknem světlo (2007)
- Krajinou Horňácka za prameny vod a písní (2008), doplněno fotografiemi M. Holečkové
- Modrý Albatros (2008) - povídka ze železničářského prostředí (A. Bartošíková ji věnovala svému otci)
- O lopenickém Dráčkovi (2010) - veselé příběhy lopenického Dráčka, ilustroval Ivan Křemeček (kreslíř a povídkář) [4]
- Krajem vinic a poutních míst - Od Svatého Antonínka ke kyjovské dolině (2012)
- O lopenickém Dráčkovi (2013) - 2. vydání v nakladatelství Albatros, Praha
- Úryvky od rozbřesku do soumraku (2013) - textová spolupráce na knize Petry Hajdůchové (umělecká fotografka)
- Třicet tři životních cest (2014)
Náměty a scénáře
- O studánce Ohloběnce (1991), CD 2006
- O kominickém učni a dceři cukráře (ČT Brno, 2007)
Ocenění
- 1999 - Zlatá stuha Obce spisovatelů, Brno - za knihu Kde modrý plamének hoří
- 2007 - Cena dospělé poroty za dílo s nejvýraznějším morálním akcentem na 39. Dětském filmovém a televizním festivalu Oty Hofmana konaném v Ostrově u Karlových Varů - za filmový scénář O kominickém učni a dceři cukráře
- 2011 - Čestné občanství města Veselí nad Moravou za dlouhodobou publicitu města a života jeho obyvatel.[5]
Odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alena Bartošíková