Alegorie Léta (Lysá nad Labem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alegorie Léta
Alegorie Léta
Alegorie Léta
Základní údaje
Autordílna Matyáše Bernarda Brauna
Rok vznikukolem 17341735
Popis
Rozměryv. 192 cm, š. 92 cm
Materiáljemnozrnný pískovec
Umístění
UmístěníLysá nad Labem, zámecký park, jižní strana horní terasy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alegorie Léta je socha, která je součástí souboru alegorií ročních období v zámeckém parku v Lysé nad Labem. Socha je situována na jižní stranu horní terasy. Je pravděpodobné, že toto místo zaujímala již od doby svého osazení do zámeckého parku v letech 1734 až 1735. Socha je z jemnozrnného pískovce šedobílé barvy s okrovými skvrnami. Socha byla vytesána v dílně Matyáše Bernarda Brauna, konkrétně Sochařem z Benátek, jímž by mohl být snad František Adámek. Socha patří do památkově chráněného zámeckého areálu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Alegorie Léta je pojata jakožto římská bohyně plodnosti a úrody Ceres (Démétér). Oděna je pouze do vzdušného pláště, sepnutého páskou vedenou přes její bříško. Plášť vytváří množství miskovitých záhybů. V pravé ruce drží srp, určený ke sklizni obilí. Za její levou odlehčenou nohou je svázaný snop obilí, ze kterého se snaží malinká kachna ukořistit pár klasů pro sebe. Celý snop bohyně úrody přidržuje mezi nohama tak, že část klasů zakrývá její klín. Výskyt obilí a srpu poukazují na důležitost žní, probíhajících právě v létě. O tom, jak důležité byly v dané době žně svědčí i to, že jsou zdůrazněny v celém lyském souboru hned dvakrát, a to kromě sochy Léta ještě u alegorie měsíce Srpna. Ceres zaujímá složitý postoj s barokní modifikací kontrapostu. V jejím postoji je extrémní zalomení v koleni, typické pro Braunovu dílnu v této době. Její kudrnaté kadeře zdobí opět věnec, tentokrát spletený z klasů obilí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ADAMCOVÁ, Kateřina. Lysá nad Labem, sochařská výzdoba zámeckého parku [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2011 [cit. 2015-09-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • ADAMEC, Vojtěch. Restaurátorská zpráva. Lysá nad Labem. Alegorická socha Léta v parku zámku. Praha, 2005. nečíslováno.
  • BAŠTA, Petr. Sochaři hraběte Františka Antonína Šporka. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2011.
  • DÖRFLOVÁ, Jana. Sochařská výzdoba zámecké zahrady v Lysé nad Labem. Praha, 2013 [cit. 19.9.2015]. 134 s. bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Petr Macek. Dostupné online.
  • FOJTŮ, Petra. Barokní památky v Lysé nad Labem se zaměřením na architekturu a sochařství. Praha, 2007 [cit. 19.9.2015]. 79 s. bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav dějin křesťanského umění, Katolicko-teologická fakulta. Vedoucí práce Martin Zlatohlávek. Dostupné online.
  • HORYNA, Mojmír.; PENNINGER, R. Lysá nad Labem – stavebně historický průzkum historické části, Praha: SÚRPMO, 1977.
  • CHMELOVÁ, Božena. Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí. Lysá nad Labem: Alpy, 1999.
  • KOŘÁN, Ivo. Braunové. Praha: Akropolis, 1999.
  • KOŘÍNKOVÁ, Marie. Barokní Lysá. Nymburk: Vega-L, 2005.
  • OTRUBA, František. Paměti města Lysá nad Labem. Jihlava : Město Lysá n.L., 1997.
  • PINCOVÁ, Veronika. Historie a současnost zámeckých parků v Lysé nad Labem. Odbor životního prostředí MěÚ Lysá nad Labem, 2007.
  • POCHE, Emanuel. Matyáš Bernard Braun: sochař českého baroka a jeho dílna. Vyd. 2. Praha: Odeon, 1986.
  • PREISS, Pavel František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003.
  • VOJÁČEK, Josef. Lysá nad Labem – grunty,domky a jejich majitelé. Lysá nad Labem: Město Lysá nad Labem, 1936.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]