Aliboron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Al-Birúní)
Jump to navigation Jump to search
Aliboron
Biruni 1.jpg
Narození 5. září 973
Kath
Úmrtí 9. prosince 1048 (ve věku 75 let)
Ghazni
Bydliště Chórezm
Ghazni
Rey
Gorgán
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace zatmění Měsíce ze středověkého rukopisu al-Birúního.

Aliboron (někdy též Abú ar Rajhán nebo al-Birúní) (15. září 97313. prosince 1048), celým vlastním jménem Muhammad Abú ar Rajhán al-Birúní, byl perský astrolog, astronom, filosof, lékař, matematik, historik, kartograf a cestovatel pocházející z Chórezmu na území dnešního Uzbekistánu.

Pro jeho práce o Indii bývá pokládán za „otce indologie“; za svůj příspěvek k vědám o Zemi včetně geografie bývá nazýván i „otcem geodézie“.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval arabské islámské právo a ovládal i řečtinu, syrštinu a sanskrt. Čtyřicet let studoval v Indii, na svých cestách se dostal až k hranicím Evropy. Zabýval se aritmetikou, kombinatorikou, iracionálními čísly a geometrií. Ve svých filosofických pracích vycházel z podrobné znalosti Aristotelova díla. Vypočítal na svou dobu velmi přesně rozměry Země a byl přesvědčen o tom, že Země rotuje kolem své osy a obíhá kolem Slunce. Znal také fakt, že rychlost světla je mnohonásobně větší, než rychlost zvuku.

V roce 1030 sepsal o indických heliocentrických teoriích spis Tárích al-Hind („Indické kroniky“). Vycházel přitom ze znalosti spisů indického astrologa Árjabhaty (5. století) a jeho následovníků. Věnoval se také botanice a farmakologii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Al-Biruni: The Book of Instruction in the Elements of the Art of Astrology (anglicky, R. Ramsay Wright, 1934)
  • BONDY, Egon. Středověká islámská a židovská filosofie; Filosofie renesance a reformace. Praha: Vokno, 1995. 221 s. Poznámky k dějinám filosofie; 5. ISBN 80-85239-30-2. [Viz str. 70–71.]
  • PRŮŠEK, Jaroslav a kol. Slovník spisovatelů. Asie a Afrika. Díl 1. A–J. Vydání 1. Praha: Odeon, 1967. 449 s. [Viz str. 226.]
  • RYPKA, Jan a kol. Dějiny perské a tádžické literatury. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 778 s. [Viz str. 127–128.]
  • SOKOLOV, Vasilij Vasil'jevič. Středověká filozofie. Překlad Vilém Herold a Václava Steindlová. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 476 s. [Viz str. 221–223.]

Související články[editovat | editovat zdroj]