Zobrazení zdroje stránky Aktinium

{{Infobox - chemický prvek
<!-- tabulka ( + část obecné) -->
 | značka = Ac
 | protonové číslo = 89
 | nukleonové číslo = 227
 | název = Aktinium
 | latinsky = Actinium
 | nad = [[Lanthan|La]]
 | pod = 
 | vlevo = [[Radium]]
 | vpravo = [[Thorium]]
 | dolní tabulka = ano
<!-- obecné -->
 | chemická skupina = Aktinoidy
 | číslo CAS = 7440-34-8
 | skupina = 3
 | perioda = 7
 | blok = f
 | koncentrace v zemské kůře = 5×10<sup>−10</sup>&nbsp;ppm
 | koncentrace v mořské vodě = 
 | obrázek = Electron shell 089 Actinium - no label.svg
 | popisek = atom aktinia
 | emisní spektrum = Actinium spectrum visible.png
 | vzhled = stříbrný kov
<!-- Atomové vlastnosti -->
 | relativní atomová hmotnost = (227,027 8)
 | atomový poloměr = 187,8&nbsp;pm
 | kovalentní poloměr = 203&nbsp;pm
 | Van der Waalsův poloměr = 
 | elektronová konfigurace = <nowiki>[</nowiki>[[radon|Rn]]] 6d<sup>1</sup> 7s<sup>2</sup>
 | oxidační čísla = III
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
 | skupenství = pevné
 | krystalografická soustava = krychlová<br /> a= 531,1 pm
 | hustota = 10,062 g/cm<sup>3</sup> (''20&nbsp;°C'')
 | teplota tání = 1 050 ± 50
 | teplota varu = 2 750
 | molární objem = 22,55×10<sup>−6</sup>&nbsp;m<sup>3</sup>/mol
 | tepelná vodivost = 12&nbsp;W⋅m<sup>−1</sup>⋅K<sup>−1</sup>
<!-- Termodynamické vlastnosti -->
 | specifické teplo tání = 46,1 J/g
 | skupenské teplo varu = 406 kJ/mol (''25&nbsp;°C'')
 | specifické teplo varu = 1 290 J/g
 | molární atomizační entalpie = 385,2 kJ/mol
 | standardní molární entropie = 56,5 J K<sup>−1</sup> mol<sup>−1</sup><br /> 187,94 J K<sup>−1</sup> mol<sup>−1</sup> (''plyn'')
 | měrná tepelná kapacita = 0,120 J K<sup>−1</sup> g<sup>−1</sup><br /> 0,091 8 J K<sup>−1</sup> g<sup>−1</sup> (''plyn'')
<!-- Různé -->
 | standardní elektrodový potenciál = (Ac<sup>3+</sup> → Ac<sup>0</sup>) -2,6&nbsp;V
 | elektronegativita = 1,1
 | ionizační energie = 5,70 [[elektronvolt|eV]]
 | ionizační energie2 = 11,48 eV
 | ionizační energie3 = 18,90 eV
 | iontový poloměr = (Ac<sup>3+</sup>) 118&nbsp;pm
<!-- Bezpečnost -->
 | symboly nebezpečí = {{Radioaktivní}}
}}
'''Aktinium''' (chemická značka '''Ac''', {{vjazyce2|la|''Actinium''}}) je prvním členem řady [[aktinoidy|aktinoidů]], radioaktivní kovový prvek.

== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
Aktinium je silně radioaktivní kovový prvek, který nemá žádný stabilní [[izotop]]. Ve [[Chemická sloučenina|sloučeninách]] se vyskytuje pouze v&nbsp;[[oxidační číslo|mocenství]] Ac<sup>3+</sup> a svým chemickým chováním se podobá prvkům skupiny [[lanthanoidy|lanthanoidů]]. Čistý kov lze připravit redukcí [[Fluorid aktinitý|fluoridu aktinitého]] parami [[lithium|lithia]] při teplotě 1&nbsp;100–1&nbsp;300&nbsp;°C.

Aktinium je silně radioaktivní, září přibližně 150krát intenzivněji než [[radium]] a ve tmě proto vydává namodralé světlo.

Objevil jej roku [[1899]] francouzský chemik [[André-Louis Debierne]] v&nbsp;uranové rudě.

== Výskyt, izotopy a využití ==
Přestože je známa řada [[Izotopy aktinia|izotopů aktinia]], v&nbsp;[[zemská kůra|zemské kůře]] se lze setkat pouze s&nbsp;izotopem <sup>227</sup>Ac, který vzniká radioaktivním rozpadem [[Uran (prvek)|uranu]]. [[Poločas přeměny]] tohoto izotopu je 21,772&nbsp;roku a uvádí se, že jedna [[tuna]] uranové rudy obsahuje přibližně desetinu [[Kilogram#Gram|gramu]] aktinia.

Z&nbsp;dalších izotopů stojí za zmínku např. <sup>226</sup>Ac s poločasem rozpadu 29,37&nbsp;hodiny nebo <sup>225</sup>Ac s poločasem přibližně 10&nbsp;dnů. Ostatní izotopy, s&nbsp;nukleonovými čísly od 205 po 237 se rozpadají mnohem rychleji:
{| class="wikitable"
|-
! [[Izotop]] !! [[Poločas přeměny]] !! Druh přeměny !! Produkt rozpadu
|-
| <sup>205</sup>Ac || 20&nbsp;ms || [[alfa rozpad|α]] || <sup>201</sup>[[Francium|Fr]]
|-
| <sup>206</sup>Ac || 22&nbsp;ms || α || <sup>202</sup>Fr
|-
| <sup>207</sup>Ac || 27&nbsp;ms || α || <sup>203</sup>Fr
|-
| <sup>208</sup>Ac || 95&nbsp;ms || α (99 %)/ [[Záchyt elektronu|ε]] (1 %) || <sup>204</sup>Fr/ <sup>208</sup>[[Radium|Ra]]
|-
| <sup>209</sup>Ac || 87&nbsp;ms || α (99 %)/ ε (1 %) || <sup>205</sup>Fr/ <sup>209</sup>Ra
|-
| <sup>210</sup>Ac || 350&nbsp;ms || α / ε || <sup>206</sup>Fr/ <sup>210</sup>Ra
|-
| <sup>211</sup>Ac || 210&nbsp;ms || α || <sup>207</sup>Fr
|-
| <sup>212</sup>Ac || 930&nbsp;ms || α (57 %)/ ε (43 %) || <sup>208</sup>Fr/ <sup>212</sup>Ra
|-
| <sup>213</sup>Ac || 738&nbsp;ms || α || <sup>209</sup>Fr
|-
| <sup>214</sup>Ac || 8,2&nbsp;s || α (89 %)/ ε (11 %) || <sup>210</sup>Fr/ <sup>214</sup>Ra
|-
| <sup>215</sup>Ac || 170&nbsp;ms || α (99,91 %)/ ε (0,09 %) || <sup>211</sup>Fr/ <sup>215</sup>Ra
|-
| <sup>216</sup>Ac || 440&nbsp;μs || α || <sup>212</sup>Fr
|-
| <sup>217</sup>Ac || 69&nbsp;ns || α (≥98 %)/ ε (≤2 %) || <sup>213</sup>Fr/ <sup>217</sup>Ra
|-
| <sup>218</sup>Ac || 1,08&nbsp;μs || α || <sup>214</sup>Fr
|-
| <sup>219</sup>Ac || 11,8&nbsp;μs || α || <sup>215</sup>Fr
|-
| <sup>220</sup>Ac || 26,4&nbsp;ms || α (100 %)/ ε (5×10<sup>−4</sup>&nbsp;%) || <sup>216</sup>Fr/ <sup>220</sup>Ra
|-
| <sup>221</sup>Ac || 52&nbsp;ms || α || <sup>217</sup>Fr
|-
| <sup>222</sup>Ac || 5,0&nbsp;s || α (99 %)/ ε (1 %) || <sup>218</sup>Fr/ <sup>222</sup>Ra
|-
| <sup>223</sup>Ac || 2,10&nbsp;min || α (99 %)/ ε (1 %) || <sup>219</sup>Fr/ <sup>223</sup>Ra
|-
| <sup>224</sup>Ac || 2,78&nbsp;h || ε (90,9 %)/ α (9,1 %) || <sup>224</sup>Ra/<sup>220</sup>Fr
|-
| <sup>225</sup>Ac || 10,0&nbsp;d || α (100 %)/<br><sup>14</sup>C (4×10<sup>−12</sup> %) || <sup>221</sup>Fr/<sup>211</sup>[[Bismut|Bi]]
|-
| <sup>226</sup>Ac || 29,37&nbsp;h || [[Přeměna beta minus|β]]<sup>−</sup> (83 %)/ ε (17 %)/<br> α (0,006 %)|| <sup>226</sup>[[Thorium|Th]]/ <sup>226</sup>Ra/ <sup>222</sup>Fr
|-
| <sup>227</sup>Ac || 21,772&nbsp;r || β<sup>−</sup> (98,62 %)/ α (1,38 %) || <sup>227</sup>Th/ <sup>223</sup>Fr
|-
| <sup>228</sup>Ac || 6,15&nbsp;h || β<sup>−</sup> || <sup>228</sup>Th
|-
| <sup>229</sup>Ac || 62,7&nbsp;min || β<sup>−</sup> || <sup>229</sup>Th
|-
| <sup>230</sup>Ac || 122&nbsp;s || β<sup>−</sup> || <sup>230</sup>Th
|-
| <sup>231</sup>Ac || 7,5&nbsp;min || β<sup>−</sup> || <sup>231</sup>Th
|-
| <sup>232</sup>Ac || 119&nbsp;s || β<sup>−</sup> || <sup>232</sup>Th
|-
| <sup>233</sup>Ac || 145&nbsp;s || β<sup>−</sup> || <sup>233</sup>Th
|-
| <sup>234</sup>Ac || 44&nbsp;s || β<sup>−</sup> || <sup>234</sup>Th
|-
| <sup>235</sup>Ac || 62&nbsp;s || β<sup>−</sup> || <sup>235</sup>Th
|-
| <sup>236</sup>Ac || 1,2&nbsp;min || β<sup>−</sup> || <sup>236</sup>Th
|-
| <sup>237</sup>Ac || ? || β<sup>−</sup> || <sup>237</sup>Th
|}<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum přístupu=2012-03-13 |url archivu=https://www.webcitation.org/6HZybjtOa?url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum archivace=2013-06-23 |nedostupné=ano }}</ref>

Všechny byly připraveny uměle bombardováním jader těžkých prvků (např. [[radium|radia]]) [[neutron]]y.

Praktický význam aktinia je pouze minimální, je možno jej použít například jako silný zdroj [[neutron]]ů při experimentech s jadernými přeměnami.

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
* Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961
* N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků II.'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}}

=== Související články ===
* [[Aktiniová rozpadová řada]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commons}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=aktinium}}

{{Periodická tabulka (navbox)}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Chemie}}

[[Kategorie:Aktinium| ]]
[[Kategorie:Kovy]]
[[Kategorie:Chemické prvky]]
[[Kategorie:Aktinoidy]]
[[Kategorie:Objeveno 1899]]