Akinbode Akinbiyi
| Akinbode Akinbiyi | |
|---|---|
| Narození | 1946 (77–78 let) Oxford |
| Povolání | fotograf, autor a kurátor sbírky |
| Ocenění | Goethova medaile (2016) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Akinbode Akinbiyi (* 1946, Oxford, Anglie) je britský fotograf, spisovatel a kurátor nigerijského původu, který od 90. let žije v Berlíně v Německu. Díky své účasti na výstavách, festivalech, publikacích a sítích se stal známým jako jeden z mezinárodně uznávaných představitelů fotografie v Africe.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Akinbiyi vyrostl v Anglii, kam se jeho rodiče přestěhovali kvůli univerzitním studiím, a v Lagosu v Nigérii. Studoval anglickou literaturu v Ibadanu, Lancasteru a Heidelbergu.[1]
V roce 1972 začínal jako fotograf samouk. Postupem času se Akinbiyi stal jedním z mezinárodně uznávaných fotografů afrického původu. Jeho hlavním zaměřením jsou rychle rostoucí a měnící se megaměsta afrického kontinentu, jako je Lagos, Kinshasa, Káhira, Dakar nebo Johannesburg.[2] Soustředí se přitom na neokázalý každodenní život lidí, zdánlivě bez subjektivní interpretace objektů svých obrazů.
Akinbiyiho osobní styl pouliční fotografie, který je postaven na práci převážně s analogovým středoformátovým fotoaparátem Rolleiflex popsal umělecký kurátor Bonaventure Soh Bejeng Ndikung:[3]
Akinbiyi studuje sociální struktury, odkrývá skryté a zviditelňuje neviditelné. Na jedné straně je to časový rytmus městských a venkovských životů, který ho zajímá, a na druhé straně způsob, jakým architektura a proudění města tyto životy ovlivňuje.
Akinbiyi jako autor psal texty pro katalogy výstav a pro knihu "Just Ask!" o současné africké fotografii, kterou upravil kurátor Simon Njami.[4] Ve spolupráci s Goethe-Institutem, německým kulturním sdružením v Nigérii, založil umělecké centrum, které se od té doby rozvinulo v síť afrických fotografických škol.[5]
Akinbiyiho práce byly k vidění na výstavách a bienále ve Frankfurtu, Berlíně, Drážďanech, Tokiu, Paříži, Philadelphii, Johannesburgu a Havaně a byly publikovány v různých časopisech. Kromě toho působil jako kurátor výstav pro Německý institut pro zahraniční kulturní vztahy, včetně „STADTanSICHTEN Lagos“ (2004) a „Spot on... DAK'ART – 8. bienále současného afrického umění“ (2009). Pro Rencontres africaines de la photographie v Mali byl v roce 2003 kurátorem německých autorů. V rámci umělecké výstavy documenta 14 v roce 2017 vystavoval své dílo s názvem Passageways, Involuntary Narratives a Sound of Crowded Spaces (2015–2017) v Aténách v Řecku a v německém Kasselu.[6] V souvislosti s výstavou New Photography 2023 v Muzeu moderního umění (MOMA) Akinbiyi uspořádal v Harlemu takzvaný „Photo-Wander“ (slovní hříčka o divu a putování, anglicky wonder a wander), kde uplatnil svou metodu procházky po městě.[7]
Akinbiyi žije od počátku 90. let v Berlíně, kde také vystavuje své fotografie africké komunity a koloniální historie města, a často se vracel do měst v Africe.[8]
Hlavní výstavy[editovat | editovat zdroj]
- Příběhy z globalizujícího se světa (2003–2007) v Bruselu, Dháce, Ženevě, Káhiře a na dalších místech
- Africa Remix (2004-2007) v Düsseldorfu, Londýně, Paříži, Tokiu, Stockholmu a Johannesburgu
- Moře nikdy nevyschne (Sea never dry, 2005) ve Staatliche Museum für Völkerkunde v Drážďanech, Německo
- Adama v říši divů (Adama in Wonderland, 2013–14), Goethe-Institut Johannesburg
- Three Photographers / Six Cities (2016), Philadelphia Museum of Art
Publikace jako spoluautor[editovat | editovat zdroj]
- Kouoh, Koyo (ed.) Lucid Knowledge. Photo als Währung – Zu Aktualität, Relevanz und Verbreitung von Bildern. (2022). Berlin: Hatje Cantz Verlag, ISBN 9783775753098 (v němčině).
- Njami Simon, Sean O'Toole, Akinbode Akinbiyi, Lucienne Bestall, Nicola Brandt, Frédérique Chapuis, John Fleetwood a další. (2019) Cesta. Nové pozice v africké fotografii. Bielefeld: Kerber Verlag. ISBN 978-3-73560-682-2.
- Just Ask!. Redakce Njami Simon. Bielefeld: Kerber Verlag, 2014. ISBN 978-3-86678-984-5.
Ocenění a uznání[editovat | editovat zdroj]
- Goethova medaile, 2016
- Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo, 2021[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Akinbode Akinbiyi na anglické Wikipedii.
- ↑ Fotograf Akinbode Akinbiyi: Wanderers Blick – DW – 23.06.2020 [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Akinbode Akinbiyi | World Press Photo [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Akinbode Akinbiyi [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Just Ask!. Redakce Njami Simon. New York: ARTBOOK LLC, 2015. Dostupné online. ISBN 9783866789845.
- ↑ Akinbode Akinbiyi: Ein Wanderer zwischen den Welten [online]. 2016-08-26 [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. (německy)
- ↑ GOETHE-INSTITUT. Awardee: Akinbode Akinbiyi, Photographer and curator, Nigeria/Germany [online]. [cit. 2023-08-12]. Dostupné online.
- ↑ A Photo Wander in Harlem | Magazine | MoMA [online]. [cit. 2023-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Akinbode Akinbiyi on colonialism and racism – DW – 06/19/2020 [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ordensverleihung zum Tag der Deutschen Einheit [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online.
