Adam Bohorič
| Adam Bohorič | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1520 Brestanica |
| Úmrtí | 20. listopadu 1598 (ve věku 77–78 let) Alsasko |
| Povolání | jazykovědec, ředitel školy, spisovatel, filolog a pedagog |
| Témata | filologie, humanismus a humanistická pedagogika |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adam Bohorič (1520[1], Brestanica[2] – 20. listopadu 1598, území současného Německa[3]) byl slovinský protestant a jazykovědec, jenž byl tvůrcem spřežkového pravopisu zvaného bohoričica.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Ve Vídni získal v roce 1547 titul bakaláře, poté následovala studia na Univerzitě ve Wittenbergu, kde byl jedním z jeho učitelů i Philipp Melanchthon.[2] V letech 1551 až 1563 působil na vlastní škole v Kršku, v letech 1566 až 1582 a 1595 až 1598 byl správcem stavovské školy v Lublani, kde zavedl místní slovanský jazyk jako jazyk vyučovací.[2][4][5]
Již kolem roku 1580 vydal do současnosti nezachované dílo Elementale Labacense cum Nomenclatura trium linguarum, Latinae, Germanicae et Sclavonicae, jež bylo v zásadě latinsko-německo-slovanským slovníkem.[2][6] Jeho stěžejním dílem však byla Arcticae horulae succisivae de latinocarniolana literatura (česky Volné zimní hodiny latinsko-kraňské gramatiky; zkráceně též jen Arcticae horulae) vydaná ve Wittenbergu ve stejném roce jako Dalmatinův překlad Bible (1584).[2][7] Bohorič v latinsky vydané gramatice slovinštiny Arcticae horulae chválil místní lidový jazyk jako člena velké rodiny slovanských jazyků.[1] Bohorič v díle také vyjádřil, že místní Slované jsou potomky Venetů a Vandalů. K této konstrukci dospěl z tehdy užívaného německého označení pro Slovince – Winde. Zatímco spojení s ilyrským kmenem Venetů bylo správné, vazba na Vandaly se později ukázala jako chybná.[8] Do současnosti se zachovaly části dalšího díla – Otrozhia tabla.[2]
Jen omezené množství literatury z období slovinské reformace přežilo následnou protireformaci. V Římě se podařilo získat výjimku pro Dalmatinův překlad Bible a Bohoričova gramatika se dočkala nového vydání v letech 1715 a 1758.[9]
Bohorič také stanovil přesnější a systematičtější spřežkový pravopis – tzv. bohoročici, jež se používala až do čtyřicátých let 19. století.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b HLADKÝ, Ladislav. Slovinsko: stručná historie států. Praha: Libri, 2010. 190 s. ISBN 978-80-7277-463-0. S. 33.
- ↑ a b c d e f AHAČIČ, Kozma. The Treatment of 'Nomen' in the First Slovenian Grammar (Bohorič 1584) [pdf]. 2008-07-09 [cit. 2010-12-16]. S. 276 (2). online pořízeném dne 2020-04-29. (anglicky)
- ↑ MMC RTV SLO. Poslovil se je prvi slovničar Adam Bohorič. RTV SLO [online]. 2010-11-20 [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ ZAVIAČIČOVÁ, Andrea. Charakteristika a specifika slovinských státních svátků. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 56 s. Dostupné online. S. 37.
- ↑ Protestantska stanovska šola (1563-1598) [online]. 2006 [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Contemporaries [online]. 2008 [cit. 2010-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-02. (anglicky)
- ↑ ZWOLIŃSKI, Przemysław. Trije neznani primerki Bohoričeve slovnice iz leta 1584. S. 1. Překlad OROŽEN, Martina. 1000 let besed [pdf]. 1966 [cit. 2010-12-16]. Roč. 11, čís. 4, s. 1. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ LISJAK GABRIJELČIČ, Luka. The dissolution of the Slavic identity of the Slovenes in the 1980s. The case of the Venetic theory [pdf]. Budapešť: Central European University, 2008 [cit. 2010-12-16]. S. 20–21. online pořízeném dne 2017-12-01. (anglicky)
- ↑ CEFERIN, Aleksandra. Slovenian lands in 16th century: Humanism, reformation, uprisings, wars and plagues [online]. 2007-04-28 [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PALLASOVÁ, Eva. Role ortografického systému při standardizaci národního jazyka. In: Simpozij Obdobja 20: Slovenski knjižni jezik - aktualna vprašanja in zgodovinske izkušnje. Ljubljana: Center za slovenščino kot drugi/tuji jezik, 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-13. S. 7.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adam Bohorič na Wikimedia Commons - (latinsky) BOHORIČ, Adam. Arcticae horulae succisivae, de Latino Carniolana literatura, ad Latinae linguae analogiam accommodata, unde Moshoviticae, Rutenicae, Polonicae, Boëmicae & Lusaticae lingvae, cum Dalmatica & Croatica cognatio, facile deprehenditur [pdf]. Wittenberg: Haeredes Iohan. Cratonis, 1580 [cit. 2010-12-16]. online. (latina)
