Adam (dělostřelecká tvrz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Adam
Základní údaje
Umístění tvrze nad Mladkovem v Orlických horách
Zeměpisné souřadnice
Objekty tvrze K-S 39 Hodek - pěchotní srub
K-S 40 U háječku - pěchotní srub
K-S 41 Pod vrškem - pěchotní srub
K-S 42 Trigonometr - dělostřelecká věž
K-S 43 Veverka - dělostřelecký srub
K-S 43a Na sekyře - vchodový objekt
K-S 44 Za větrem - minometná věž
K-S 45 Jabůrek - dělostřelecký srub
Zkratka tvrze Am
Jiné názvy Adamsberg
Vedení tvrze
Velitel tvrze Antonín Kostrhún
Nadřízené ŽSV ŽSV Králíky
Plánovaný počet osádky 611 mužů
Výstavba
Stavební firma Ing. Kapsa a Müller
Zahájení výstavby 10. srpna 1936
Počet smrtelných úrazů 1
Stav výstavby 30. září 1938 dokončena nevyzbrojena
Dělostřelecký srub K-S 43 Veverka

Dělostřelecká tvrz Adam je jedna z nejvíce dokončených tvrzí československého opevnění, které bylo budováno v letech 1935-1938 na hranicích s Německem a Maďarskem jako reakce na jejich nepřátelskou politiku.

Objekty dělostřelecké tvrze[editovat | editovat zdroj]

Z 16 plánovaných dělostřeleckých tvrzí byla rozlohou nejmenší. Na tvrzi mělo být umístěno 8 srubů:

Z těchto objektů se nepodařilo stavebně započít pouze minometnou věž. V září roku 1938 byla tvrz po stavební části téměř dokončena, avšak scházely především hlavní dělostřelecké zbraně, které se z důvodu zpoždění ve vývoji a výrobě do žádného z dělostřeleckých objektů v československém pohraničí nedostaly. Nebyla instalována ani dělostřelecká otočná a výsuvná věž, čímž se objekt stal nebojeschopný a vzhledem ke svému specifickému poslání nemohl být vyzbrojen ani nouzově.

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Chybějící dělostřelecká výzbroj však byla provizorně řešena alespoň u dělostřeleckých srubů, a to pomocí zastaralých horských kanónů vz. 15 ráže 7,5 cm umístěných po třech v dřevěných přístřešcích před sruby. V případě K-S 43 byly situovány hned před ochranný příkop a před nepřátelským pozorováním je chránila dřevěná konstrukce připomínající z dálky stodolu. U druhého dělostřeleckého srubu, vzhledem k složité situaci na staveništi před ním, nebylo možné umístit nouzovou dělostřeleckou výzbroj přímo k němu, a proto se postavení trojice horských kanónů nalézalo o několik stovek metrů dále v prostoru mezi pevnůstkami č. 235 a 236 druhého sledu lehkého opevnění.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]