Přeskočit na obsah

Jiří Mařánek

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Mařánek
Jiří Mařánek
Jiří Mařánek
Narození12. ledna 1891
Milevsko
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. května 1959 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníspisovatel, básník, autor sci-fi, scenárista, dramatik a kritik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Mařánek (12. ledna 1891 Milevsko[1] – 4. května 1959 Praha[2]) byl český spisovatel, autor poetických próz, historických románů a scenárista.

Životopis

Jiří Mařánek se narodil v Milevsku jako čtvrté ze šesti dětí; jeho otec Antonín Mařánek byl v té době komisařem na okresním hejtmanství v Benešově.[1] [p 1] V devíti letech se s celou rodinou odstěhoval do Prahy.[3] Krátce studoval medicínu, práva, hudební vědu a estetiku. Studia však nedokončil. Ve dvacátých letech žil ve Zlaté uličce na Pražském hradě; z této doby pochází přátelství s Vítězslavem Nezvalem,[4] Jaroslavem Seifertem[5] a dalšími literáty té doby. Byl rovněž členem Devětsilu.[6] V době insigniády (1934) se postavil na stranu spisovatelů, kteří české nacionalistické studenty kritizovali.[7]

5. července 1933 se v Hradci Králové oženil se s Annou Novotnou.[8]

Sestra Jiřího Mařánka Julie (1892–1972)[9] se provdala za hudebního skladatele Otakara Ostrčila.

Od roku 1917 byl úředníkem účtárny Zemského úřadu; pro onemocnění byl v roce 1941 penzionován.V letech 1945-1948 byl zaměstnancem filmového odboru Ministerstva informací; od září 1945 vedl oddělení státní filmové dramaturgie tohoto ministerstva. Toto oddělení dohlíželo nad ideovým (ideologicky žádoucím) zaměřením filmů a provádělo konečné schvalování filmů.[10] Poté přešel Jiří Mařánek do Československého filmu.

Část svého života přebýval Jiří Mařánek v Českém Krumlově v domě na Parkánu č. p. 112,[11] zemřel v Praze ve věku 68 let. Je pochován na Vyšehradském hřbitově[12] v Praze.

Dílo

Knižní tvorba

Jiří Mařánek začal psát ve 20. letech groteskní, satirické prózy, ve stylu poetizmu.[13] Od 30. let psal především historické romány z jihočeského kraje; napsal i práce pro mládež a knihy s motivy fantastiky.[14].

  • Utrpení pětihranného Boba (1926), fantastika
  • Pohřeb Rogera mladšího (1930), fantastika, upraveno v roce 1947 i pro Čs.rozhlas
  • Trilogie „pětilisté růže“: (tzv. Rožmberské trilogie)
    • Barbar Vok (1938), nejúspěšnější Mařánkova kniha, dočkala se 11 vydání a reedicí, byla přepracována jako divadelní hra a též přeložena do němčiny
    • Romance o Závišovi (1940)
    • Petr Kajícník (1942)
  • Objev Diogena Franka (1942)
  • Ohnivý déšť (1944)
  • Živé návraty (1944), povídky
  • Neviditelný rytíř (1947), fantasy pro mládež
  • Píseň hrdinného života o Bedřichovi Smetanovi (1952)

Filmografie

Jiří Mařánek byl autorem námětů filmů:

  • Červená ještěrka (1948)
  • Z mého života (1955)

Byl scenáristou filmů:

  • Zvony z rákosu (1950)
  • Z mého života (1955)
  • Psohlavci (1955)

Operní libreta

Jiří Mařánek napsal pro svého švagra Otakara Ostrčila (manžela sestry Julie) libreto k opeře Honzovo království, podle pohádky L. N. Tolstoje.

Napsal také libreto k opeře Otakara Jeremiáše Enšpígl[15] a pro skladatele Jana Evangelistu Zelinku libreto ke scénickému melodramu Srdce na prázdninách.[16]

Novinářská práce

Už v mládí začal Jiří Mařánek přispívat do časopisů Lípa a Kmen. Jeho příspěvky, týkající se hudby a literatury, se dále objevovaly např. v Rozpravách Aventina, Lidových novinách nebo Národní politice.

Ocenění

Šedesáté narozeniny Jiřího Mařánka v roce 1951 připomnělo mj. Rudé právo, které hodnotilo kladně zejména jeho historickou a libretistickou tvorbu.[17] Pětašedesáté narozeniny vzpomněly Literární noviny.[18]

Město Milevsko pojmenovalo po svém rodákovi ulici (ulice J. Mařánka).

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Okresním hejtmanem, jak Antonína Mařánka uvádí literatura, se stal až později. (Viz Národní listy 19.10.1896, s.3.[1]

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Jiří Mařánek zemřel. S. 3. Rudé právo [online]. 1959-05-06 [cit. 2020-09-21]. S. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ Policejní přihláška rodiny Antonína Mařánka
  4. ↑ Nezval, Vítězslav: Z mého života. Československý spisovatel, Praha 1959, s.149
  5. ↑ Jaroslav Seifert: Všechny krásy světa, kapitola Klíč v závěji
  6. ↑ Abart - Seznam členů Devětsilu
  7. ↑ Seznam obou skupin intelektuálů online, Národní politika 8.12.1934, s. 3 [2]
  8. ↑ Matrika oddaných Hradec Králové 1933 (na oddělení matrik Magistrátu) a Národní politika 9.7.1933, s.7 [3]
  9. ↑ KRATOCHVÍLOVÁ, Markéta. Skladatelské dílo Otakara Ostrčila [online]. Olomouc 2011: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra muzikologie. Dostupné online. , s.123 [4]
  10. ↑ Marika Kupková: Okolnosti vstupu Jiřího Mařánka do poválečné kinematografie (Slovo a smysl, 2013) [5]
  11. ↑ Český Krumlov/Osobnosti
  12. ↑ hrob Jiřího Mařánka na Vyšehradském hřbitově v Praze
  13. ↑ Vznik a vývoj poetizmu
  14. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Mařánek, Jiří, s. 147. 
  15. ↑ Anna Hostomská: Opera, NS Svoboda 1999
  16. ↑ KŘÍŽKOVÁ, Marie. Praha 2013: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy. Dostupné online. , s. 40-41
  17. ↑ Rudé právo, 12.1.1951, s.5, Šedesát let spisovatele Jiřího Mařánka
  18. ↑ Literární noviny 2/1956, s.2, Jiřímu Mařánkovi k narozeninám

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Mařánek&oldid=21246268“