Přeskočit na obsah

Frank Weston Benson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Frank Weston Benson
Narození24. března 1862
Salem
Úmrtí15. listopadu 1951 (ve věku 89 let)
Salem
Místo pohřbeníHarmony Grove Cemetery
Alma materJulianova akademie
Škola Muzea výtvarného umění v Bostonu
Povolánímalíř a grafik
Významná dílaSunlight
Oceněníspolečník Americké akademie umění a věd
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Léto, 1909

Frank Weston Benson, zkráceně Frank W. Benson, (24. března 1862 Salem – 15. listopadu 1951 Salem) byl americký umělec ze Salemu, Massachusetts, známý svými realistickými portréty, impresionistickými malbami, akvarely a lepty. Svou kariéru zahájil malováním portrétů členů významných rodin a nástěnných maleb pro Knihovnu Kongresu. Některé z jeho nejznámějších obrazů (Eleanor, Léto ad.) zobrazují jeho dcery v rodinném letním sídle Wooster Farm na ostrově North Haven ve státě Maine. Produkoval také četné olejové a akvarelové obrazy, lavírované kresby a lepty krajin a divokých vodních ptáků.

V roce 1880 začal Benson studovat na škole při Museu výtvarného umění v Bostonu (Museum of Fine Arts) u Otto Grundmanna a Frederica Crowninshielda.[1]:s.263[2] V roce 1883 odcestoval do Paříže studovat na Julianově akademii.[3] Po návratu se věnoval kariéře instruktora a posléze vedoucího katedry na škole při Museu výtvarných umění v Bostonu. Byl zakládajícím členem několika amerických uměleckých skupin a akademických klubů.

Život

Raná léta

Frank Weston Benson se narodil Georgovi Wigginovi Bensonovi, úspěšnému obchodníkovi s bavlnou z rodiny, která stála u založení města Salemu v Massachusetts. Benson získal úctu k moři od svého dědečka, kapitána Samuela Bensona. Když mu bylo 12, dostal plachetnici,[1]:s.13 ve které brázdil vodní cesty a bažiny a závodil se svým bratrem Johnem Prentissem Bensonem. Na podporu vzdělávacích aktivit poskytli Bensonovi rodiče svým dětem týdenní příspěvek na podporu samostatného studia a koníčků, jako byly například taneční kurzy, přednášky na lyceu[4] nebo nákup vybavení pro fotografování. Bratři se aktivně věnovali sportu, rybolovu a lovu.[1]:s.16–17 Jeho bratr byl sám architektem a malířem. Na oba syny mohla mít vliv jejich matka, Elisabeth Poole Bensonová, o které Frank jednou napsal, že měla v horním patře domu „malou místnost“, kam chodila malovat a kde „zapomněla na zbytek světa“.[5]

Umělecká studia

Benson, vášnivý pozorovatel a lovec vodního ptactva, chtěl být ornitologickým ilustrátorem.[1]:s.8 Ve věku 16 let namaloval po lovu svoji první olejomalbu. V roce 1880 začal studovat na škole při Muzeu výtvarných umění v Bostonu,[1]:s.263 kde se spřátelil s několika dalšími budoucími malíři (Joseph Lindon Smith,[1]:s.20 Robert Reid či Edmund Charles Tarbell)[6]. V létě 1882 již pořádal kurzy kreslení v Salemu a maloval krajiny.[1]:s.263

K Bensonovým 21. narozeninám mu rodiče darovali 2 000 $ na studium v Evropě.[7] Odcestoval do Paříže, kde v letech 1883–1884 studoval na Julianově akademii. Byt sdílel s Josephem Lindonem Smithem.[1]:s.263[6] Na akademii studoval Benson u Julesa-Josepha Lefebvra, Williama Turnera Dannata a Gustava Boulangera.[6] Gustave Boulanger, jeden z Bensonových učitelů na Akademii Julien, mu předpověděl: „Mladý muži, tvá kariéra je ve tvých rukou... zvládneš ji velmi dobře.“[7] Čas v Evropě trávil také v Anglii, Itálii, Belgii, Německu a Bretani.[2]

Vlivy

Bensona „hluboce ovlivnili“ Johannes Vermeer a Diego Velázquez, mistři 17. století.[8]

Impresionismus, zejména dílo Clauda Moneta, hrál hlavní roli ve vývoji Bensonova vlastního amerického impresionistického stylu. Inspiroval se zejména mistrovou paletou barev a tahy štětcem a živě zobrazoval „odražené světlo“, přesto si v kompozici zachoval určité osobité detaily.[9]

Benson neexperimentoval s nově vznikajícími uměleckými formami, jako byl kubismus, expresionismus a fauvismus. Když se americký impresionismus rozšířil na postimpresionismus kolem roku 1913, Benson zůstal u tradičních žánrů a svého amerického impresionistického stylu, což bylo terčem dobové kritiky. Místo přírodních motivů s ptáky se stále více věnoval impresionistickým obrazům s postavami členů své vlastní rodiny.[8]

Manželství a děti

V létě roku 1884 Benson maloval v bretaňském Concarneau spolu s Willardem Metcalfem a Edwardem Simmonsem.[10] Během pobytu se Benson zasnoubil s dcerou přátel ze Salemu Ellen Perry Peirsonovou.[11] Vzali se v roce 1888 a vychovali spolu čtyři děti: Eleanor (nar. 1890), George (nar. 1891), Elisabeth (nar. 1892) a Sylvii (nar. 1898).[1]:s.263

Dílo

Moonlight on the Waters, 1899

Historik umění William H. Gerdts napsal o Bensonově díle: „Frank Benson namaloval několik nejkrásnějších obrazů, které kdy vytvořil americký umělec. Jsou to obrazy živé s odrazy mládí a optimismu, zobrazující způsob života zároveň nevinný a idealizovaný, ale i rezonující realitou své doby.“[8] His work was also part of the art competitions at the 1932 Summer Olympics and the 1936 Summer Olympics.[12] Jeho práce byla také součástí uměleckých soutěží na Letních olympijských hrách 1932 a 1936.

Realismus

Benson otevřel své první studio v Salemu v roce 1886 se svým přítelem Phillipem Littlem, kde malovali portréty.[1]:s.263[11] O dva roky později si otevřel studio v Bostonu s Edmundem C. Tarbellem.[1]:s.263[9] Upozornil na sebe představením svého díla ve Společnosti amerických umělců v New Yorku, a to dílem, které naznačovalo vliv akademického realismu.[10] Na popud svého přítele Josepha Lindona Smithe strávil Benson několik let v Dublinu od roku 1889 do roku 1893,[1]:s.26 kde maloval a byl ovlivněn Abbottem Thayerem. Na počátku 90. let 19. století začal malovat členy své rodiny.

Impresionismus

Teprve po vstupu do umělecké skupiny s názvem Deset amerických malířů v roce 1898 se Benson posunul od dekorativní malby nástěnných maleb (pro Kongresovou knihovnu) a alegorií ke skutečnému zájmu o plenérový impresionismus.[10]

Rodina opustila Boston a strávila léta 1893 až 1900[1]:s.263 v New Castle ve státě New Hampshire, kde Benson vytvořil některé ze svých prvních impresionistických obrazů, například Děti v lese a Sestry.[7] Popularita Sester, malby dcer Elizabeth a Sylvie, která získala medaile na výstavách po celých Spojených státech a v Paříži, byla předzvěstí úspěchů příštích 20 let, kdy se Benson proslavil sérií obrazů své rodiny.[7][10] Po New Castlu trávila rodina léto na ostrově North Haven v zálivu Penobscot ve státě Maine na farmě Wooster.[1]:s.263 Benson maloval impresionistická díla se členy své rodiny na Wooster Farm.[13] Letní dům poskytoval nádherný výhled na záliv a okolí. V blízkosti domu byl starý ovocný sad, rozlehlé lány poskytovaly dětem dostatek prostoru na hraní a zahrada byla situována u zalesněné oblasti.[1]:s.72

Stejně jako francouzští impresionisté se i Benson soustředil na zachycení světla.[7]

Prostřednictvím své role instruktora umění, umělecké práce a spojením s profesionálními organizacemi pro umělce se Benson stal vůdčí postavou amerického impresionismu.[9] V roce 1898 Benson a devět dalších umělců, včetně Williama Merritta Chase, Thomase Dewinga, Childe Hassama a J. Aldena Weira, založili skupinu „Deset amerických malířů“. Pořádali každoroční výstavy svých děl v New Yorku, často se prezentovali v jiných městech, například v Bostonu, a stali se známými jako američtí impresionisté.[7][8]

Zachycení divoké přírody

Poštovní známka amerického lovu stěhovavých ptáků na základě Bensonovy práce, 1935

Dříve než začal malovat impresionistické obrazy své rodiny, vytvořil v souvislosti s Bensonovým původním cílem stát se ornitologickým ilustrátorem celou řadu krajinomaleb s ptáky.[7] K zachycení své lásky k divočině využíval několik technik, včetně lavírování, akvarelu, oleje, litografie a leptu.[14]

Galerie

  • Eleanor, 1907
    Eleanor, 1907
  • Summer, 1909
    Summer, 1909
  • Elizabeth and Ann, asi 1909
    Elizabeth and Ann, asi 1909
  • Summer, portrait of countess Rita de Candia, 1909
    Summer, portrait of countess Rita de Candia, 1909
  • Margaret Gretchen Strong, 1909
    Margaret Gretchen Strong, 1909
  • Playing Solitaire oil 1909
    Playing Solitaire oil 1909
  • The Reader, portrait of countess Cecilia Maria de Candia, asi 1910
    The Reader, portrait of countess Cecilia Maria de Candia, asi 1910
  • Against the Sky, asi 1912
    Against the Sky, asi 1912
  • Study for Young Girl with a Veil, 1912
    Study for Young Girl with a Veil, 1912
  • The Grey Room, 1913
    The Grey Room, 1913
  • The Dining Room Table, 1919
    The Dining Room Table, 1919
  • Great White Herons 1923
    Great White Herons 1923
  • The Seamstress, 1913
    The Seamstress, 1913

Smrt a dílo po smrti

Je pohřben na hřbitově Harmony Grove v Salemu.[15]

Nejvyšší cena dosažená v aukci za olejomalbu od Bensona je doposud 4,1 milionu dolarů, uskutečněná v Sotheby's v roce 1995.[16]

Dne 19. října 2006 byla v aukci prodána akvarelová malba od Bensona za 165 002 dolarů. Obraz byl předtím anonymně věnován oregonské společnosti Goodwill Industries, pravděpodobně aniž majitel věděl o jeho hodnotě. Nabídky na webu shopgoodwill.com začaly na 10 dolarech a po ověření autenticity díla se zvýšily.[17]

Výstavy a přehlídky

  • 1885 – Po bouři na Královské akademii v Londýně
  • 1889 – Národní akademie designu v New Yorku, Benson získal první cenu za obraz Orpheus
  • 1891 – první soukromá přehlídka Bensonova díla, Chase Gallery, Boston s Edmundem C. Tarbellem
  • 1894 – první známá výstava divokých ptáků, vystaven obraz Labutí let
  • 1897 – výstava s devíti dalšími muži v New Yorku
  • 1898 – první výstava Deseti amerických malířů v New Yorku
  • 1899 – druhá výstava Deseti amerických malířů v New Yorku, včetně obrazu Děti v lese, prvního Bensonova impresionistického
  • 1900 – Sestry byly představeny na pařížské výstavě Universelle a získaly stříbrnou medaili
  • 1904 – první známá výstava zátiší od Bensona
  • 1912 – první známé představení černobílých lavírovaných kreseb
  • 1913 – první výstava věnovaná lavírovaným kresbám divokých ptáků, Copley Society of Art, Boston
  • 1915 – poprvé vystaveny Bensonovy lepty, The Guild of Boston Artists (Cech bostonských malířů)
  • 1915 – první výstava věnovaná Bensonovým leptům, George Gage Gallery
  • 1915 – první výstava Bensonových leptů v New Yorku, Kennedy Galleries
  • 1916 – první výstava Bensonových leptů mimo USA, Britské muzeum
  • 1922 – první výstava Bensonových akvarelů v New Yorku, Bostonu a Clevelandu
  • 1945 – poslední samostatná výstava leptů v galerii Arthur Harlow & Sons v New Yorku
  • 1950 – Jeho poslední výstava v Pensylvánské akademii výtvarných umění[1]:s.263–264

Retrospektivní výstavy jeho prací se konaly v roce 1917 v Guild of Boston Artists,[1]:s.241 v roce 1921 v Corcoran Gallery of Art, v roce 1924 v Carnegie Institute a Akron Art Museum, v roce 1936 v galerii Guy E. Mayer v New Yorku a v roce 1938 v Muzeu výtvarných umění v Bostonu.[1]:s.263–264 Jeho popularita byla tak velká, že výstava překonala předchozí rekordy návštěvnosti muzea.[1]:s.241

Ocenění a uznání

Olejomalba Emily Vanderbilt Binney, 1894
Camp, 1921

V 90. letech 19. století začal dostávat svá první ocenění, po přelomu století získal ocenění za své impresionistické obrazy a jeho akvarely a lepty z přírody získaly ocenění ve 20. a 30. letech a až do věku 86 let.[14] V roce 1914 byl novináři nazván „nejuznávanějším americkým malířem“.[4]

Ocenění, která Benson získal, zahrnují:

  • 1889 třetí cena Hallgarten, Národní akademie v New Yorku za obraz Orfeus[1]:s.263–264[7]
  • Cena Thomase B. Clarka z roku 1891, Národní akademie[6]
  • Cena Shaw Fund 1896, Society of American Artists[6]
  • stříbrná medaile 1900, Pařížská výstava Universelle za obraz Sestry[1]:s.263–264
  • první cena 1903, Carnegie Prize, Pittsburgh[18]
  • Cena Thomase R. Proctora z roku 1906, Národní akademie[6]
  • Cena Nadace Henryho Warda Rangera za Zátiší nyní v National Museum of American Art[14]
  • 1922 Cena Franka G. Logana za Zátiší[19]
  • 1924 Cena Franka G. Logana[19]

V roce 1930 obdržel čestný titul Magistr výtvarného umění na Tufts University a v roce 1945 byl vybrán do Národního institutu písemnictví a umění.[1]:s.264

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frank Weston Benson na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v Bedford (2000)
  2. ↑ a b HOOK, Bailey Van. Benson, Frank W(eston). Grove Art Online. 2003. 
  3. ↑ frankwbenson. Biography
  4. ↑ a b McAllister, Salem Tales: Frank Weston Benson.
  5. ↑ About John Benson.
  6. ↑ a b c d e f Dearinger, s. 40.
  7. ↑ a b c d e f g h Bedford, Frank Weston Benson Biography, s. 1.
  8. ↑ a b c d Traditional Fine Arts Organization, Light Shines on Frank W. Benson: American Impressionist.
  9. ↑ a b c Chambers, Red and Gold.
  10. ↑ a b c d Hiesinger, s. 233.
  11. ↑ a b Peabody Essex Museum, Interactive Presentation, Benson Timeline.
  12. ↑ Frank Weston Benson [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. 
  13. ↑ Bedford, Frank Weston Benson Biography, s. 1-2.
  14. ↑ a b c Bedford Biography, s. 2.
  15. ↑ Spencer, Thomas E. Where they're buried: a directory containing more than twenty thousand names. Baltimore: Clearfield Company, printed by Genealogical Publishing, 2001. Dostupné online. S. 326. 
  16. ↑ Forbes.com, Beguiling Gulls.. www.forbes.com [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-21. 
  17. ↑ Painting Sold at Goodwill for $165,002
  18. ↑ Eighth Annual Exhibition of Paintings at Pittsburgh [online]. JSTOR 25503679. 
  19. ↑ a b FRANK WESTON BENSON (1862-1951)PAPERS, 1864-1976 [online]. Peabody Essex Museum [cit. 2015-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-03. 

Literatura

  • „About John Benson“, John Prentiss Benson – American Marine Artist Book site, citováno 12. června 2011.
  • Bedford, Faith Andrews, 1999. Frank W. Benson: American Impressionist, published by Rizzoli, 1994 [online]. Faith Andrews Bedford, 1999 [cit. 2011-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-04. (anglicky) 
  • Bedford, Faith Andrews, 2000. The Sporting Art of Frank W. Benson. Jaffrey, NH: David R. Godine. Dostupné online. ISBN 1-56792-111-6. 
  • Chambers, B. Frank W. Benson, Red and Gold [online]. Butler Institute of American Art [cit. 2011-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-27. (anglicky) 
  • Dearinger, David Bernard. Paintings and Sculpture in the Collection of the National Academy of Design. Manchester, VT: Hudson Hills Press, 2004. Dostupné online. ISBN 1-55595-029-9. 
  • Frank W. Benson, American Impressionist, Interactive presentation, Timeline [online]. Peabody Essex Museum [cit. 2011-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-25. (anglicky) 
  • Frank Weston Benson (1862–1951) [online]. AskART, 2000–2011 [cit. 2011-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Hiesinger, Ulrich W., Impressionism in America: The Ten American Painters, Prestel-Verlag, 1991.
  • Light Shines on Frank W. Benson: American Impressionist [online]. Traditional Fine Arts Organization, Inc., 2011 [cit. 2011-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-01. (anglicky) 
  • McAllister, Jim. Salem Tales: Frank Weston Benson [online]. SalemWeb, 2011 [cit. 2011-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Frank_Weston_Benson&oldid=21243251“