Přeskočit na obsah

Axel Oxenstierna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Axel Oxenstierna
Narození16. června 1583
Fånö
Úmrtí28. srpna 1654 (ve věku 71 let)
Stockholm
BydlištěTido
Alma materRostocká univerzita (od 1599)
Univerzita Jena
Povolánídiplomat, voják, majitel půdy a politik
ChoťAnna Bååtová
DětiJohan Axelsson Oxenstierna
Kristina Oxenstiernová
Erik Axelsson Oxenstierna
Katarina Oxenstiernová
Gustaf Axelsson Oxenstierna
RodičeGustaf Gabrielsson Oxenstierna[1] a Barbro Axelsdotter
RodOxenstiernové
PříbuzníGabriel Gustafsson Oxenstierna (sourozenec)
Funkceříšský kancléř (1612–1654)
PodpisAxel Oxenstierna – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Axel Oxenstierna (16. června 1583, Fånö (Uppland), Švédsko28. srpna 1654, Stockholm, Švédsko) byl švédský hrabě a státník, uznávaná osobnost v době třicetileté války (1618–1648). Stýkal se s švédským králem Gustavem II. Adolfem a s jeho dcerou královnou Kristýnou. Oxenstierna zasahoval do různých reforem (soudnictví, správy, školství, hospodářství). Zasahoval významně do politického dění a ve Švédsku byl po této stránce velice uznáván.

Život

Roku 1612 byl jmenován říšským kancléřem. Když v roce 1632 zemřel král Gustav II. Adolf, stal se poručníkem jeho dcery, mladé královny Kristýny.

Zasloužil se také o uzavření některých mírových smluv: ještě před třicetiletou válkou např. s Dánskem a Ruskem, v průběhu třicetileté války pak s Polskem a znovu s Dánskem. Působil také na univerzitních místech, např. v roce 1645 se stal kancléřem na švédské univerzitě v Uppsale.

Podporoval Jana Amose Komenského a dopisoval si s ním.

Dne 5. června 1608 se Oxenstierna oženil se šlechtičnou Annou Åkesdotter Bååt († 1649). Měli spolu 13 dětí, z nichž se 5 dožilo dospělosti. Nejstarší syn Gustav se stal komořím (1609–1629), Johan (1611–1657) členem státní rady a nejmladší Erik (1624–1656) získal po otcově smrti jeho pozici nejvyššího kancléře.

Externí odkazy

  1. Axel Oxenstierna. Dostupné online.