Jotvingové
| Jotvingie (Sudúva a Dainava) Sūdawa Dainava
| ||||||||||||
Geografie
| ||||||||||||
| Obyvatelstvo | ||||||||||||
| Státní útvar | ||||||||||||
| Státní útvary a území | ||||||||||||
| ||||||||||||
Jotvingové,[1] Jatvingové,[2] Jatvěgové,[3] Súduvé[4] či Jačvingové nebo Jatvězi[5] (litevsky Jotvingiai, Sūduviai; lotyšsky Jātvingi; polsky Jaćwingowie, bělorusky Яцвягі, německy Sudauer) byl baltský kmen, který měl ve 13. století blízké vazby s Litevci a Prusy.
Příslušníci tohoto národa mluvili jotvingštinou (někdy také súduvština), mrtvým západobaltským jazykem z indoevropské jazykové rodiny, který měl velmi blízko k pruštině. Poslední záznamy o kmeni Jotvingů pochází z 19. století,[6] kdy byl tento kmen podmaněn a částečně vyhlazen Germány a užívání jejich jazyka bylo zakázáno.
Geografie
Národ Jotvingů žil v oblastech „Suvalkija“ (nebo Súduva) a Dzūkija (či Dainava), které leží jihozápadně od horního Němenu. Dnes tato oblast odpovídá většině území Podleského vojvodství v Polsku a částem Litvy a Hrodenské oblasti v Bělorusku.
Reference
- ↑ http://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=AVS500044&skr=2012&fak=11210&stev_print=on
- ↑ http://lotyssko.unas.cz/clk/informace_o_lotyssku/historie.htm
- ↑ KOSMAN, Marceli. Dějiny Polska. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2011. 452 s. ISBN 978-80-246-1842-5. Kapitola Jagellonský stát (1386-1572), s. 67.
- ↑ http://uves.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/69/2016/08/baltske_jazyky.pdf
- ↑ http://www.vylustim.cz/?hledat=Jatvingov%E9
- ↑ Sabaliauskas, A., Mes Baltai / We, the Balts (1995), Vilnius, Lithuania: Science and Encyclopedia Publishers, p 80