Strunový most
| Strunový most גשר המיתרים | |
|---|---|
 Pohled na Strunový most v Jeruzalémě (2021) | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Asie |
| Stát |  Izrael |
| Kraj | Jeruzalémský distrikt |
| Město | Jeruzalém |
| Komunikace | tramvajová doprava v Jeruzalémě, pěšina a Red Line (Jerusalem Light Rail) |
| Doprava | tramvajová doprava, chodníky |
| Architekt | Santiago Calatrava[1] |
| Projektant | Santiago Calatrava[1] |
| Náklady na výstavbu | 246 milionů nových izraelských šekelů[1] |
| Začátek výstavby | 2005 |
| Otevřen | 25. června 2008 |
| Souřadnice | 31°47′20,35″ s. š., 35°12′0,39″ v. d. |
| Parametry | |
| Typ | zavěšený most |
| Materiál | ocel, železobeton |
| Délka | 360 m |
| Šířka | 14,82 m |
| Výška | 118 m |
| Max. rozpětí | 160 m |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Strunový most (hebrejsky גשר המיתרים) je zavěšený most v Jeruzalémě v Izraeli. Most navrhl španělský architekt a inženýr Santiago Calatrava. Most slouží tramvajové dopravě, která na něm zahájila provoz 19. srpna 2011. Součástí mostu je prosklená lávka pro pěší, která umožňuje přechod ze čtvrti Kirjat Moše k autobusovému nádraží a železniční stanici. Most stál přibližně 246 milionů nových izraelských šekelů (70 milionů dolarů) a byl slavnostně otevřen 25. června 2008.[2]
Historie
Calatrava poprvé navštívil Izrael v roce 1997, kdy byla zahájena výstava jeho děl v Haifě. Během této návštěvy byl přizván k navržení mostu pro pěší v Petach Tikvě, který byl otevřen v roce 2005. Do Jeruzaléma ho pozvali inženýr Uri Šetrit a bývalý starosta Jeruzaléma Ehud Olmert,[3] kteří ho podle Calatravy vyzvali, aby „udělal nejkrásnější současný most“.[4]
Stavba Strunového mostu byla zahájena v roce 2005 a její odhadované náklady dosahovaly 129 milionů nových izraelských šekelů (původně se počítalo s 80 miliony nových izraelských šekelů).[5]
Návrh a symbolika
Most představuje výrazný vizuální prvek při vjezdu do města. Byl navržen pro tramvajovou dopravu, která by měla vyřešit některé dopravní problémy města. Pro Calatravu je most „také záminkou k vytvoření velkého náměstí, které by dodalo tomuto citlivému místu charakter a jednotu.“
Podobně jako u Calatravova mostu Puente del Alamillo ve španělské Seville využívá věž, která absorbuje část zatížení, což snižuje potřebný počet lan. Most se skládá z jediného pylonu, který vyvažuje 160metrové rozpětí pomocí dlouhých lan, a vytváří tak architektonický dojem. Strunový most je sice 40. Calatravův most, ale první, který navrhl jak pro tramvajovou, tak pro pěší dopravu.[6]
Pozoruhodným prvkem mostu je jediný stožár, vysoký 118 m, který podpírá vozovku pomocí 66 ocelových lan[7] uspořádaných do parabolického tvaru, což z něj v době jeho dokončení dělalo nejvyšší stavbou v Jeruzalémě. Exteriér mostu je z větší části obložen jeruzalémským kamenem s ocelovými, skleněnými a betonovými detaily. Most, který časopis Time označil za „první jeruzalémskou svatyni moderního designu“,[6] se stal turistickou atrakcí.
Tvar mostu připomíná stan v poušti nebo harfu, kde jsou lana strunami, což podle Calatravy symbolizuje harfu krále Davida.[8] Jiným připomíná tvar čnícího pylonu poprsí ptáka s dlouhým krkem, lidskou rukou nebo šípem v luku.[9]
Přijetí a kritika
Projekt vyvolal velké kontroverze. Zastánci, jako například historik architektury David Krojanker, uvedli, že most pomáhá rozvoji Západního Jeruzaléma a jeho moderním požadavkům.[10] Celkově byl však projekt kritizován jako extravagantní a nákladné řešení problému, který mohl být vyřešen levněji, přičemž konečné náklady přesahující 246 milionů nových izraelských šekelů (70 milionů dolarů) více než dvojnásobně překročily původní rozpočet. Kontroverze vyvolal také vzhled mostu a jeho dopad na Jeruzalém.[11] Někteří tvrdí, že most, který se nachází na přeplněném vjezdu do města, nemá kolem sebe dostatek prostoru, aby lidé mohli ocenit jeho uměleckou hodnotu, zatímco jiní mají pocit, že most do města vizuálně nezapadá.[4] Slavnostní otevření mostu za 500 000 dolarů vyvolalo kritiku, zejména proto, že mladé tanečnice, kterým se později začalo přezdívat „tálibánský soubor“,[12] musely mít dlouhé sukně a zakrýt si vlasy poté, co vyznavači ultraortodoxního judaismu pohrozili, že slavnostní otevření naruší.[8]
Galerie
-
Stožár mostu -
Lávka pro pěší na mostě -
Most při výstavbě -
Pohled na most zespodu -
Vzdušný pohled na celý most -
-
Tramvaj na mostě -
Pohled na most v noci
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chords Bridge na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Jerusalem landmark inaugurated with gala [online]. The Jerusalem Post [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEFKOVITS, Etgar. Jerusalem landmark inaugurated with gala [online]. The Jerusalem Post, 2008-06-25 [cit. 2021-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-28.
- ↑ ZANDBERG, Esther. The builder of bridges [online]. Ha'arec, 2004-06-17 [cit. 2021-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-26.
- ↑ a b KERSHNER, Isabel. Grand bridge for a drab Jerusalem neighborhood [online]. The New York Times, 2008-04-02 [cit. 2021-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-22.
- ↑ KEDMI, Sharon. Shapir, Eiffel Win Tender to Build Calatrava Bridge Project [online]. Ha'arec, 2005-01-05 [cit. 2021-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-26.
- ↑ a b KAUFMANN, David. Striking Chords in Jerusalem [online]. Time, 2008-10-13 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
- ↑ LIS, Jonathan. Discord at opening of Chords Bridge [online]. Ha'arec, 2008-06-26 [cit. 2021-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-19.
- ↑ a b ASSOCIATED, Press. Jerusalem's Bridge of Chords - a new addition to city of ancient symbols [online]. Ha'arec, 2008-06-25 [cit. 2021-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-03.
- ↑ VOLNER, Ian. A Bridge, Yes, But to Where? [online]. The Forward, 2008-07-09 [cit. 2021-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-24.
- ↑ גשר המחלוקת [online]. The Forward, 2008-05-19 [cit. 2021-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-18.
- ↑ The bridge too far -or not far enough? [online]. Ha'arec, 2008-07-09 [cit. 2021-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-11-22.
- ↑ LEFKOVITS, Etgar. Jerusalem Affairs: Giving new meaning to an undivided capital [online]. The Jerusalem Post, 2008-11-13 [cit. 2021-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-06.
Externí odkazy
- Bridges, string art and Bézier curves — matematická analýza tvarů na mostu
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeruzalémský visutý most na Wikimedia Commons
