Beda Menzel
| Beda Menzel | |
|---|---|
| Narození | 2. ledna 1904 Broumov |
| Úmrtí | 29. srpna 1994 (ve věku 90 let) |
| Alma mater | Filozofická fakulta Německé univerzity v Praze Teologická fakulta Německé univerzity v Praze Zkušební komise pro učitelství na středních školách Německé univerzity v Praze |
| Povolání | gymnaziální profesor, historik, katolický kněz, historik umění, středoškolský učitel a církevní historik |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Beda Menzel, také Beda Franz Menzel (2. ledna 1904 Broumov – 29. srpna 1994 Niederhatzkofen, Rottenburg an der Laaber) byl sudetoněmecký benediktinský mnich, pedagog, církevní historik a historik umění.
Život
Narodil se v Broumově, v domě č. 6-III jako syn krejčovského pomocníka Franze Menzela a jeho manželky Anny, rozené Opitzové, byl pokřtěn jménem Franz Xaver.[1] Rodina pocházela z Velké vsi u Broumova, dědečkové tam byli nádeníky. Franzův strýc a křestní Kmotr Josef Menzel byl vrchním tkalcem v Křinicích. [1]
V Broumově absolvoval základní školu i gymnázium benediktinů. Po maturitě v roce 1923 vstoupil do Broumovského kláštera a přijal řeholní jméno Beda. Absolvoval noviciát v Břevnovském klášteře. V letech 1924–1928 vystudoval filozofii na filozofické fakultě a katolickou teologii na teologické fakultě Německé univerzity v Praze. Po základní vojenské službě byl 1. července 1928 vysvěcen na kněze v kostele arcibiskupského semináře sv. Vojtěcha v Praze-Dejvicích. V letech 1928–1934 si studiem dějepisu a zeměpisu v Mnichově a v Praze doplnil druhý stupeň pedagogické kvalifikace pro gymnázia, dále studoval klasickou filologii, takže měl aprobaci pro výuku latiny a řečtiny.[2] V roce 1932 získal doktorát z filozofie v Praze[3] a v letech 1933 a 1934 složil pedagogické zkoušky. V letech 1937–1939 vedl broumovské klášterní gymnázium. Během druhé světové války byl farářem klášterní farnosti v Ruprechticích.
V rámci organizovaného odsunu Němců odešel 27. listopadu 1945 společně s broumovským opatem Dominikem Prokopem do bavorského benediktinského kláštera Metten. V letech 1947–1956 vedl nižší čtyřleté klášterní gymnázium Jana Nepomuka v Rohru, od školního roku 1956–57 rozšířené na devítileté s maturitou.[4] Učil do roku 1963.
Dílo
Dále se věnoval své vědecké práci, působil v mnichovském Institutu für Kirchen- und Geistesgeschichte der Sudentenländer. Napsal monografii o klášterním kostele v Rohru a o stavebních dějinách broumovského kláštera (1972). Těžištěm jeho bádání byly dějiny německých a českých benediktinů, zejména Broumovského kláštera a dějiny benediktinského umění.[5] V šedesátých letech znovu navázal kontakty s Československem, stýkal se s Anastázem Opaskem, studoval v českých archivech i v knihovně Pražského arcibiskupství, přátelil se s knihovníkem Františkem Vernerem. Podílel se na přípravách bavorských oslav milénia Břevnovsko-broumovského kláštera.
Odkazy
Reference
- ↑ a b SOA Zámrsk, farní úřad Broumov, Matrika narozených N 013 z let 1901-1905, s. 152
- ↑ Ústav dějin UK a archiv UK, Kniha zkušebních protokolů sv. VI (1932–1935), s. 79
- ↑ Ústav dějin UK a archiv UK, Matrika doktorů Německé univerzity v Praze (1931–1936), s. 94
- ↑ Zeittafel, in:Tausend Jahre der Benediktiner in den Klostern Břevnov, Broumov und Rohr. St. Ottilien 1993, s. 792
- ↑ Menzel, Beda Franz. [WorldCat.org]. www.worldcat.org [online]. [cit. 2020-12-30]. Dostupné online.
Literatura
- Biographia benedictina: Benediktinerlexikon, heslo Beda Menzel
- P. Johannes Hofmann OSB (editor): Tausend Jahre der Benediktiner in den Klostern Břevnov, Broumov und Rohr. Im Auftrag der Abteien Břevnov und Braunau in Rohr. EOS Verlag Erzabtei St. Ottilien 1993, stran 853; ISBN 3-88096-623-0
- Anastáz Opasek: Dvanáct zastavení: Vzpomínky opata břevnovského kláštera (k vydání připravila Marie Jirásková). Torst Praha 1992 (1. vyd.) 326 stran, ISBN 80-85639-04-1, s.50-51
- Johannes Zeschick, Simon Weiss: Benediktinerabteikirche Rohr in Niederbayern. Kunstverlag Josef Fink, Lindenberg 2015, ISBN 978-3-89870-900-2
