Rapanuiština

Rapanuiština Vānanga Rapa Nui
Poloha Velikonočního ostrova
Rozšíření	Velikonoční ostrov Velikonoční ostrov (součást Chile)
Počet mluvčích	asi 1000
Klasifikace	Austronéské jazyky Malajsko-polynéské jazyky Polynéské jazyky Východopolynéské jazyky
Písmo	Latinka (v minulosti pravděpodobně písmo rongorongo)
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	není úředním
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	není
ISO 639-3	rap
Ethnologue	rap
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rapanuiština (rapanuisky: Vānanga Rapa Nui, též Rapa Nui nebo Rapanui, ve španělštině také Pascuan) je jazyk domorodých polynéských obyvatel Velikonočního ostrova, což je ostrov v Tichém oceánu, který je součástí Chile a který je známý především sochami moai.

Velikonoční ostrov má přibližně 6000 obyvatel, ale většina z nich mluví pouze španělsky. Podle chilského průzkumu se na ostrově okolo 3700 obyvatel hlásí k rapanuiské národnosti. V roce 2008 se počet mluvčích rapanuištiny odhadoval na 800, většinou pouze dospělých, protože děti se učí v dětství jen španělštinu a rapanuištinu se naučí až v dospělosti.

Jazyk byl ovlivněn tahitštinou a španělštinou, nejbližší je markézštině a maorštině.

Abeceda

Rapanuiština používá latinku doplněnou o speciální znaky. Rapanuiská abeceda:

A, Ā, E, Ē, H, I, Ī, K, M, N, Ŋ, O, Ō, P, R, T, U, Ū, V, ꞌ

Někdy se používají také písmena g, ġ a g̈.

Destička popsaná písmem rongorongo

Na Velikonočním ostrově se také nalezly destičky popsané písmem rongorongo. Toto písmo stále nebylo rozluštěno, ale je pravděpodobné, že se jednalo o zápis rapanuištiny.

Příklady

Číslovky

Rapanuisky	Česky
e tahi	jeden
e rua	dva
e hā	tři
e rima	čtyři
e ono	pět
e hitu	šest
e fito	sedm
e va'u	osm
e iva	devět
ka tahi 'aŋahuru	deset

Užitečné fráze

Rapanuisky	Česky
Iorana!	Ahoj!
Pe hē a koe?	Jak se máš?
E riva-riva no 'ā a au!	Jsem v pořádku!
A au ena 'ā! 'e a koe?	Jsem tak-tak a ty?
Rake-rake ko maui-ui 'ā a au!	Špatně, jsem nemocný!
Pe hē tu'u hua'ai?	Jak se má tvá rodina?
A rāua e ri-riva no 'ā!	Jsou v pořádku!
Pe hē tu'u ŋa matu'a era?	Jak se máte rodiče?
E riva-riva no 'ā, ko koa atu 'ā o te 'ai he paparu'au 'e he mamaru'au!	No, rádi jsme prarodiče!
Ko ai tu'u 'iŋoa?	Jak se jmenuješ?
Ko Koreto to'oku 'iŋoa.	Jmenuji se Koreto.
'I hē a koe e noho ena?	Kde bydlíš?
'I Rapa Nui a au e noho nei.	Žiju ve Velikonočním ostrově.
Ko ai, ko ai tu'u hua'ai?	Od jaké rodiny patříš?
O te hua'ai Haoa, Cardinali, Paoa, Pakomio, Araki.	Do rodiny Haoa, Cardinali, Paoa, Pakomio, Araki.
O Mata hē a koe?	K jakému kmeni patříš?
He Ŋaruti 'e he Marama to'oku Mata.	Patřím ke kmeni Ŋaruti a Marama.
Mai hē a koe?	Odkud jsi přišel?
Mai te Porinetia a au.	Pocházím z Polynésie.
Ka hia o'ou matahiti?	Kolik je ti let?
Ka piti 'ahuru ma pae to'oku matahiti.	Je mi 25 let.
Ko ai te 'iŋoa o tu'u matu'a vahine?	Jak se jmenuje tvá matka?
Ko Rosa te 'iŋoa o to'oku matu'a vahine.	Jméno mé matky je Rosa.
E hia matahiti o tu'u matu'a vahine?	Jak stará je tvoje máma?
E hitu 'ahuru o'ona matahiti.	Je jí 70 let.
Ko ai te 'iŋoa o tu'u matu'a tane?	Jak se jmenuje tvůj otec?
Ko Niko te 'iŋoa o to'oku matu'a tane.	Jméno mého otce je Niko.
E ai ro'ā tu'u taina?	Máš bratry?
Ē, e ai ro'ā to'oku taina?	Ano, mám bratry.
E hia o'ou taina poreko tane 'e e hia vahine?	Kolik bratrů a sester máte od narození?
E rima taina poreko vahine 'e e tahi tane.	Pět sester a jeden bratr od narození.
A hē a koe e oho ena ki tu'u hare?	Kam chodíš do svého domu?
A te ara poto.	Nejkratší cestou.
A hē ka tu'u mai tu'u ŋa matu'a era?	Kdy přijedou tvoji rodiče?
Ki oti te rāua mahana haka ora.	Jakmile vám skončí dovolená.
Hora aha a koe e kai ena?	Kdy máte oběd?
Hora ho'e.	V jednu.

Vzorový text

Otčenáš (modlitba Páně):

E te Matu'a o mātou o te raŋi ē,

te me'e haŋa he mo'a o te taŋata

ta'ato'a i tu'u iŋoa,

e he haka rē atu mo haka tere ō'ou i a rāua,

ki haka tano ai i ta'a me'e haŋa 'i te ao nei

pa he haka tano iŋa atu o ta'a me'e haŋa 'i te raŋi.

E va'ai mai koe 'arīnā

to mātou o te kai.

E haka kore koe i te mātou hara,

pa he haka rehu iŋa o mātou i

te me'e 'ino aŋa mai e te rua.

'Ē, 'i te hora o te haka 'atu mai, 'ina koe ko haka

rē i a mātou mo viri ki roto i te hara; e haka e'a

koe i a mātou mai roto i te rima o Rukifero.

Ukázka

Všeobecná deklarace lidských práv v rapanuištině:

Te hanau henua, mai te poreko hanga, he manu tere, manu rarama e manu mana’u; ko tu’u piru ana ta’ato’a. Mai ai he hanau e haka topa ro a i te mana’u, e here, e mo’a, e tapu ki a raua ‘a.

Český překlad:

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rapa Nui language na anglické Wikipedii.

Autoritní data	NKC: ph436035 LCCN: sh85111401 NLI: 987007563122905171

Portály: Jazyk