Šindžuku (Tokio)
| Šindžuku | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 35°41′38″ s. š., 139°42′12″ v. d. |
| Stát |  Japonsko |
  Šindžuku | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 18,2 km² |
| Počet obyvatel | 349 385 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 19 175,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Kenichi Yoshizumi (od 2014) a Hiroko Nakayama (2002–2014) |
| Vznik | 1947 |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 160-8484 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šindžuku (japonsky 新宿区; Šindžuku-ku) je jednou z 23 (speciálních) čtvrtí města Tokio v Japonsku. Je to jedno z hlavních obchodních a administrativních center oblasti Tokia. V Šindžuku se nachází nejvytíženější železniční nádraží na světě, stanice Šindžuku. Je také sídlem Tokijské radnice a tím de facto „hlavním městem“ prefektury Tokio. V budově Tokijské radnice neboli Točó je vyhlídka na okolí zdarma. Šindžuku je také známé vysokou koncentrací obchodních domů, obchodů s elektronikou, kin, hotelů a barů. Nachází se tu Národní zahrady Šindžuku gjoen, největší japonská „čtvrť červených luceren“ se jménem Kabukičó i Tokijská opera.
V Šindžuku žije přibližně 349 tisíc[1] obyvatel, hustotu zalidnění činí 17 140 obyvatel/km² a celková rozloha je 18,23 km².
V Šindžuku žije (legálně) nejvíce cizinců v oblasti Tokia. K 1. listopadu 2004 to bylo 28 252 lidí 107 národností. Nejvíce jich pochází z Koreje (Severní i Jižní), Číny, Francie, Myanmaru a Filipín. Díky koncentraci cizinců zde má zastoupení i mnoho „západních“ řetězců jako McDonald's a mezinárodní sítě hotelů.
Partnerská města
Lefkada, Řecko
Tiergarten (dnes Berlin-Mitte), Berlín, Německo
Tung-čcheng, Peking, Čína
Odkazy
Reference
- ↑ a b Population by District. Tokio. Dostupné online. [cit. 2022-07-15].
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šindžuku na Wikimedia Commons - (anglicky) Oficiální stránky
